reklama

Prezident Pavel zdůraznil, že konflikt na Blízkém východě není pouze regionální, ale má potenciál mít globální dopady, a to nejen vojensky, ale také v otázce geopolitického rozdělení světa. Podle něj byl teroristický útok Hamásu na Izrael 7. října motivován snahou vyvolat silnou reakci Izraele a ovlivnit mezinárodní veřejné mínění proti židovskému státu.

"Jak jsme měli možnost sledovat, má obrovský výbušný potenciál nejenom pro regionální konflikt, ale dokonce pro konflikt globální. A to nejenom v té rovině fyzické, válčení, případným zatažením do války nebo vstupem do války Íránu a dalších zemí, ale především tím, jak začíná rozdělovat svět. Bylo naprosto jasné, že spektakulární a záměrně brutální vraždění civilistů 7. října mělo jasný cíl, vyvolat velice silnou reakci Izraele a zároveň tím začít štěpit mezinárodní veřejné mínění v neprospěch Izraele," uvedl.

Vzhledem k narůstajícímu odporu v některých zemích vůči izraelské odvetě a podpoře Palestinců varoval prezident před předpokládaným vývojem situace, která nemusí zatím zřetelný a upozornil, že podpora veřejného mínění hraje klíčovou roli v úspěchu vojenských operací.

Na téma Ukrajiny prezident konstatoval, že ukrajinská protiofenziva nesplňuje očekávání samotných Ukrajinců. Nedostatečná rychlost a množství západní podpory a čas, který Rusko mělo na přípravu, jsou podle něj důvody, proč se situace vyvíjí neuspokojivě. Dodávky potřebného vojenského materiálu pro Ukrajinu stále váznou, což má negativní dopad na morálku ukrajinských vojáků.

"Protiofenziva Ukrajiny se nevyvíjí tak, jak Ukrajinci sami očekávali, a je to nejenom tím, že podpora západu v přípravě této protiofenzivy nebyla dostatečně masivní a rychlá, takže Ukrajinci začali s poměrem sil, který nebyl úplně výhodný pro ofenzivu, ale zároveň také čas, který tou přípravou byl stráven, umožnil Rusku velice dobře se na ukrajinskou protiofenzivu připravit. A do takto připravené obrany je samozřejmě mimořádně složité rozvinout jakýkoli úspěch. Navíc s dodávkami zbraní, které Ukrajina potřebuje k tomu, aby proti tak silnému soupeři, jako je Rusko, uspěla, váznou a ani v této době nedosahují úrovně, která by byla potřeba," uvedl Pavel.

"Zima pro Ukrajinu rozhodně nebude jednoduchá, protože minimálně třetina infrastruktury, kterou Ukrajina bude potřebovat, mám tím na mysli energetickou, teplo, je zničená a nepodařilo se ji před zimou opravit, což bude vytvářet velký tlak na ukrajinské obyvatelstvo z hlediska jejich pokračující odolnosti a podpory svých ozbrojených si. Navíc z posledních informací, které jsou i z frontové linie, tak vojáci, ukrajinští vojáci sami se cítí nejenom pochopitelně unaveni, ale cítí se v rostoucí míře zklamaní podporou ze západu, a mají pocit, že je v tom necháváme," dodal.

Prezident také varoval před rizikem únavy z války, která se může projevit u všech stran konfliktu a vést k tlaku na uzavření dohody. Úspěch Ruska na Ukrajině by mohl mít dalekosáhlé důsledky nejen pro region, ale i pro západní země, ovlivňující postoj Číny k mezinárodním problémům.

"Válka na Ukrajině s sebou nese jedno velké riziko, a sice únavu z války, která se samozřejmě a nutně projevuje ne jenom u válčících stran, ale i u všech zemí, které buď Ukrajinu, nebo Rusko podporují, povede k tomu, že poroste tlak na ukončení konfliktu nějakou dohodou. Ta dohoda, pokud k ní dojde, tak bude samozřejmě vycházet z reálné situace na bojišti," podotkl.

"Viděli jsme kolaps některých zemí, vojenské převraty, které byly motivovány naprostou absencí fungování státu, a tento rozklad má tendenci vytvářet nejistoty, které povedou k dalším migračním vlnám. Ty migrační vlny, tak jak jsme měli možnost vidět v minulosti, mají velký bezpečnostní přesah, protože cílem naprosté většiny migrantů z těchto zemí bude Evropa, a bude to vytvářet tlak především na jižní země, které nejsou úplně spokojeny s tím, jak se vyvíjí migrační pakt, jak k tomu přistupují země, kterých se migrace přímo nedotýká, nebo které jsou povětšinu těch migračních vln zeměmi tranzitními, a bude to vyvolávat další štěpení názorů mezi spojenci, ať už v Evropské unii nebo v NATO," řekl Pavel.

Připomněl rovněž nutnost vnímat vážně otázky obrany a obranyschopnosti, ocenil armádní modernizační projekty a schválení zákona o financování obrany v Česku. Avšak zdůraznil, že při realizaci těchto projektů je třeba mít na paměti enormní tlaky na ekonomiku a sociální situaci občanů. Výdaje na obranu budou pravděpodobně vnímány s nevolí, a proto je důležité občany informovat a peníze efektivně využít.

"Možná ještě krátkou poznámku na téma NATO, Evropská unie. Myslím, že dnes je víc než kdy dřív zřejmé, jakou hodnotu a cenu má naše členství v těchto institucích. A bude důležité, abychom našim spojencům dávali kontinuálně najevo, že jsme důvěryhodnými, spolehlivými spojenci, se kterými mohou počítat i v těch nejtěžších situacích. A k tomu musíme být samozřejmě čitelní. Já jsem v minulosti na půdě Vojenského výboru mnohokrát apeloval na to, abychom opustili alespoň mezi vojáky přehnanou politickou korektnost, abychom nazývali problémy pravými jmény a na rozdíl ode mě, který už si musím občas dávat pozor na vyjádření, aby byla dostatečně citlivá, tak od vás se očekává, že budete brutálně pravdiví," uvedl závěrem.