reklama

Vyplývá to z programového prohlášení, které dnes vláda zveřejnila. Programové prohlášení v energetice je téměř srovnatelné s koaliční smlouvou, v některých bodech je konkrétnější. Kapitola k průmyslu a obchodu je ve srovnání mírně obsáhlejší.

"Před Českou republikou stojí zásadní výzvy v podobě důsledků pandemie covid-19 a bezprecedentní energetická krize. Zároveň čelí velkým globálním změnám v technologické a environmentální oblasti a potřebné transformaci ekonomiky," uvedla vláda v programovém prohlášení.

Zelená dohoda pro Evropu (tzv. Green Deal) je pro ČR podle programového prohlášení příležitostí, jak investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulární ekonomiky výrazně modernizovat českou ekonomiku, zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí.

Vláda chce do konce roku 2023 připravit aktualizaci Státní energetické koncepce ČR s ohledem na klimaticko-energetické cíle EU. Do konce roku 2022 připraví nový energetický zákon, který bude obsahovat principy a požadavky na komunitní energetiku. Vlastníkům se zjednoduší instalace zařízení na domech, získanou energii budou moci sdílet nebo prodávat. Kabine tchce i posílit ochranu zákazníků a nástroje státu pro výkon dohledu nad energetickým trhem.

Uhelné elektrárny chce nová vláda odstavovat pod podmínkou zajištění dostatečných záložních kapacit. "Nepřipustíme rozpad centrálního zásobování teplem, využijeme kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a narovnáme podmínky na trhu. Přechod teplárenství k nízkoemisním zdrojům připravíme tak, aby se skokově nezvýšily ceny. Pro dekarbonizaci teplárenství připravíme urychleně strategii, kterou projednáme s relevantními partnery," uvedla vláda. Odklon od uhlí chce vláda stihnout do roku 2033.

Vláda chce pokračovat v programu Zelená úsporám, tedy v dotacích na zateplování, výměny kotlů nebo na instalace fotovoltaických elektráren. Chce jednat o navýšení peněz v Modernizačním fondu, prostředky z něj chce využít k modernizaci energetiky a teplárenství.

Vláda chce podporovat i rozvoj jaderné energetiky, podpoří dlouhodobý provoz současných jaderných bloků a výstavbu nového zdroje v Dukovanech pod podmínkou, že ho nebudou stavět ruské ani čínské firmy. Připraví podklady pro rozhodnutí o dalších blocích ve stávajících jaderných lokalitách Temelín a Dukovany. Bude také pokračovat v přípravě hlubinného úložiště radioaktivního odpadu.

Limity těžby uhlí jsou pro vládu podle programového prohlášení konečné a neprolomitelné. Chce využít zdroje z EU k transformaci energetiky a průmyslu a ke zvýšení kvality života v postižených regionech, jde především o Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj. Chce pokračovat v naplňování programu řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji a programu revitalizace Moravskoslezského kraje, a to zejména při revitalizaci území postiženého bývalou hornickou činností.

V podnikání se chce vláda zaměřit na podporu malých a středních firem a zjednodušit pro ně dotační programy. Usilovat hodlá o zvýšení podílů projektů s vysokou přidanou hodnotou, větší prostor má získat výzkum a vývoj. Snahou bude vytvářet prostředí pro finální produkci na území ČR. Do konce letošního roku kabinet plánuje vytvořit novou strategii podpory exportu a internacionalizace firem. Otevřít chce trh práce zájemcům ze třetích zemí. Vláda slibuje také pomoc start-upům včetně zajištění financování.

Vláda plánuje zastropování dotací a konec podpory biopaliv první generace

Zastropování dotací pro největší farmy a platbu na první hektary si zapsala do svého programového prohlášení vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Chce také ukončit podporu biopaliv první generace a bioplynových stanic, které zpracovávají technické plodiny. Osevní plocha jedné plodiny by měla být podle kabinetu v erozně ohrožených oblastech maximálně deset hektarů.

Ministr zemědělství Zbyněk Nekula (KDU-ČSL) by měl také posílit vliv vlastníků na stav držené půdy. "Novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu převedeme zodpovědnost za stav krajiny na ty, kdo v ní hospodaří. Podpoříme soukromé vlastníky, myslivce, včelaře, spolky atd., aby sázeli stromy, zakládali krajinné prvky a pečovali o soulad zemědělství a ochrany přírody," informoval na svých stránkách nový kabinet.

Vláda chce pak také vybudovat dobrovolný rezervní fond na podporu zemědělců v případě přírodních katastrof. V současnosti vláda schvaluje jednotlivě každou podporu, jako například kompenzace za ovoce zničené mrazem. Ukládky do fondu mají být nákladovou položkou.

V koaličním prohlášení se pak píše, že další Program rozvoje venkova bude spolufinancovaný ze strany ČR minimálně stejně jako doposud. Odcházející kabinet předpokládal spolufinancování na projekty z EU ve výši 65 procent. V současnosti jde o 35 procent.

Ročně chce kabinet pak dávat alespoň tři miliardy korun na pozemkové úpravy, plánuje revidovat meliorace nebo zvyšovat kvalitu zemědělského školství.

Stát chce také podpořit ustavení strategického investičního fondu, díky kterému by měli dodavatelé kupovat podíly ve zpracovatelských firmách. "Podpoříme zkracování odbytových řetězců. Budeme zemědělce motivovat k tomu, aby suroviny dokázali sami zpracovat a dodat na místní trh (obchody, farmářské trhy, prodej ze dvora)," píše se v dokumentu.

Investiční dotace budou pro zemědělce, kteří mají příjmy ze zemědělské činnosti minimálně z 30 procent, včetně propojenosti podniků. "Nastavíme jasná pravidla čerpání a budeme důsledně kontrolovat propojení firem čerpajících dotace. Platba za ekologické činnosti, kterou zemědělci dostávají ve formě dotací, bude jednoduchá, rychlá a efektivní. To vše stále s ohledem na to, jak šetrně ke krajině a zvířatům zemědělec přistupuje," uvádí mimo jiné materiál.

Čtvrtina zemědělské půdy se má do roku 2030 přesunout do režimu ekologického zemědělství, minimálně desetina pak má aktivně chránit opylovače a biodiverzitu - půjde o meze, nárazníkové pásy, větrolamy nebo úhory.