Vláda schválila vyslání vojáků na Slovensko v rámci mise NATO

Mandát bude platný do 30. června 2023, náklady obrana odhaduje asi na 540 milionů korun.

Návrh vládě předložila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Již dříve uvedla, že do alianční jednotky odjede asi 400 vojáků, s migrací bude pomáhat další dvacítka. Zbytek mandátu je určen jako rezerva například pro střídání vojáků.

Působení českých i dalších aliančních vojáků dnes schválila i slovenská vláda. Na svém území povolila přítomnost maximálně 2100 vojáků, z toho 600 českých. Již v pondělí slovenský kabinet odsouhlasil českou pomoc 50 vojáků, kteří se zapojí do chodu stanového tábora pro uprchlíky. Mandát schválený dnes českou vládou zahrnuje humanitární i alianční misi.

Vytvoření bojového uskupení na Slovensku je součástí snahy Severoatlantické aliance posílit své východní křídlo po útoku Ruska na Ukrajinu. Zapojit by se do něj měly také Polsko, Slovinsko a USA, Německo s Nizozemskem slíbily zajištění protivzdušné obrany včetně vyslání systému Patriot. Podobné jednotky by měly vzniknout i v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku.

Návrh nyní posoudí Parlament, včetně příslušných výborů. "Věřím, že se podaří mandát schválit v co nejkratší možné době. Ve světle Putinovy bezprecedentní invaze na Ukrajinu není čas otálet. Chceme našim slovenským partnerům pomoci vybudovat battlegroup, které bychom i veleli, co nejdříve," uvedla Černochová.

Na tiskové konferenci po jednání vlády Černochová řekla, že sněmovní výbor pro obranu se bude vysláním zabývat ve čtvrtek, senátní zahraniční a bezpečnostní výbor ho probere v úterý. "Takže by nic nemělo bránit tomu, abychom v následující dnech mandát schválili i v Parlamentu na plénu Poslanecké sněmovny a na plénu Senátu," řekla ministryně. Očekává, že vojáci vyjedou na Slovensko v příštích týdnech.

Vznikající jednotka by měla mít asi 1500 vojáků, Česko jí bude velet. Znamená to, že v misi musí být stálý český kontingent o síle minimálně 400 vojáků, a to včetně týmu Vojenské policie a jednotky bojové a logistické podpory.

Podle Fajnora ještě jednání o detailech pokračují a výstavba může trvat až v řádu měsíců. Náklady na misi zaplatí ministerstvo obrany, odhadují se na 540 milionů korun.

Mandát, který dnes vláda schválila, zahrnuje také vyslání logistické jednotky o síle až 50 vojáků. Ti budou mít na Slovensku na starosti vybudování a provoz humanitární základny pro ukrajinské uprchlíky u Liptovského Mikuláše. Armáda již vojáky na místo poslala, do schválení mandátu v zemi budou formálně na cvičení. Na Slovensko přivezli stany nebo sociální zařízení.

Uskupení podobná vznikajícím jednotkám byla již dříve zřízena v Pobaltí a v Polsku, česká armáda v jejich rámci posílá své vojáky do Litvy a Lotyšska. Od dubna budou také čeští stíhači hlídat vzdušný prostor pobaltských republik.

Vláda již dříve zároveň rozhodla, že aliance může kdekoli na svém území nasadit 180 chemických specialistů a 400 příslušníků 4. brigády rychlého nasazení, kteří byli vyčleněni pro síly velmi rychlé reakce NATO.

Slovenská vláda souhlasila s přítomností 2100 vojáků NATO

Slovenská vláda dnes schválila návrh, aby v zemi v rámci posílení východního křídla Severoatlantické aliance působilo maximálně 2100 vojáků ze šesti členských států NATO, včetně nejvýše 600 příslušníků české armády.

Předlohu ještě musí schválit parlament, ve kterém se kabinet premiéra Eduarda Hegera opírá o pohodlnou většinu. Podle slovenského ministerstva obrany příchod spojeneckých vojáků bude reakcí na vojenskou invazi Ruska na Ukrajině.

Kromě Česka vojáky na Slovensko v programu takzvané předsunuté přítomnosti NATO vyšlou také Německo, Spojené státy, Nizozemsko, Polsko a Slovinsko. Slovenské ministerstvo obrany k tomu uvedlo, že spojenci přivezou na Slovensko například systém protivzdušné obrany Patriot, možné je i nasazení radarové techniky Sentinel.

Slovenská armáda disponuje zastaralou technikou v oblasti protivzdušné obrany. Loni Slovensko podepsalo s Izraelem smlouvu o nákupu 17 vojenských radarů, první přístroje by Bratislava měla dostat v příštím roce.

Mnohonárodní bojové skupiny v rámci předsunuté přítomnosti NATO vznikly v reakci na ruskou ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014. Umístěny byly v Polsku a v pobaltských zemích.

Témata:  vláda ČR,  Armáda České Republiky,  Slovensko