Sociální sítě padly za oběť antisemitismu. Lidé znovu zapomínají na historii

Zanedlouho od osvobození nejhorších nacistických koncentračních táborů uplyne osmdesát let. Zvěrstva režimu německého diktátora Adolfa Hitlera zabila miliony lidí z řad Židů, Poláků, Sovětů, homosexuálů, Romů a mnoha dalších národností, ras a vyznání.

V průběhu let se z koncentračních táborů jako Auschwitz-Birkenau, Dachau, Mauthausen nebo Treblinka stala muzea a připomínky něčeho strašného, ale vzdáleného. Dokonce vznikl i pojem „temná turistika“, který označuje turisty cíleně mířící na místa, kde se odehrálo neštěstí nebo proběhlo nezměrné lidské utrpení.

Z koncentračních a vyhlazovacích táborů, jako jsou Auschwitz a Mauthausen, stále sálá temné poselství. Lidé zde trpěli po tisících najednou, dozorci Schutzstaffel (SS) a vybraní kápové z řad vězňů se dopouštěli odporných zvěrstev, šikany a ponižování.

Vězni hladověli, čelili extrémně nehygienickým podmínkám a s nimi spojenými nemocemi, jako jsou úplavice, cholera. Téměř žádný z vězňů se nevyhnul vředům, vyrážkám či hnisavým ranám.

Takovou vizitku zanechal antisemitismus v historii. Podle zpráv serveru EuroZprávy.cz z počátku srpna vzrostly projevy antisemitismu v Česku meziročně o 98 procent. Výrazně jich přibylo po říjnovém vpádu palestinského hnutí Hamás na izraelské území.

S antisemitskými projevy se potýkala také Kolumbijská univerzita ve Spojených státech. Protesty studentů z řad podporovatelů Palestiny místy přerostly v antisemitské. O práci podle serveru NPR přišli hned tři děkanové různých fakult v souvislosti s jejich antisemitskými texty.

Tito lidé zesměšňovali a znevažovali stížnosti studentů na antisemitismus. Bývalá děkanka pro život vysokoškolských studentů Cristen Krommová například napsala, že se „Židé v kampusu snaží plně využít této chvíle“, a že jde o „obrovský potenciál pro získávání finančních prostředků“.

Při pohledu na sociální sítě – většinou jde o X amerického miliardáře Elona Muska nebo Instagram od společnosti Meta – se naskytne ještě horší pohled. Příspěvky a komentáře u nich jsou bez výjimky plné nenávisti vůči Židům.

Uživatelé bez jakékoli moderace ze strany správců sociálních sítí píšou komentáře vyzývající ke zničení Izraele. Jelikož byl Izrael primárně založen jako židovský stát a jakési bezpečné místo pro Židy po holocaustu, jde rovněž o antisemitismus – a sociální sítě jsou jím přeplněné.

Sociální sítě mnohdy nutí vybrat si uživatele jednu ze dvou stran – Izraelce nebo Palestince. Ať už ale podpoří kohokoli, snese se na ně vlna nenávisti (nikoliv kritiky) – pokud okomentuje nebo zveřejní dostatečně frekventovaný příspěvek a jeho výtvor tak vidí dost lidí.

Nenávistné komentáře se nevyskytují pouze u příspěvků spojených s problematikou. Ba naopak – i u příspěvků s roztomilými domácími zvířaty na Instagramu lze v komentářích najít souboje mezi podporovateli Izraele a Palestiny.

Zašlo to dokonce tak daleko, že velice rychle vznikly příslušné hashtagy. Povětšinou jde o #FreePalestine nebo „IsraelIsNotAState, tedy „osvoboďte Palestinu“ nebo „Izrael není stát“.

Za jakékoli jiné situace by tyto „žabomyší války“ šlo brát s nadsázkou. Jenže historie nikam nezmizela a stále žijí pamětníci, kterým spojenečtí vojáci, ať ruští nebo američtí, zachránili životy a osvobodili je z hrůz koncentračních či vyhlazovacích táborů. A také žijí lidé, kterým hitlerovské Německo sebralo ty nejbližší osoby.

Většinou se jedná o osoby židovského vyznání, které čelí narůstající nenávisti pouze kvůli své víře. Ať už se to děje na Blízkém východě, v České republice nebo ve Spojených státech, lidé zapomínají na historii úplně všude. Navzdory tomu, že zapomenout na tuto část historie a následně ji popírat může být i trestné.

Témata:  komentář,  koncentrační tábory