Co udělá změna klimatu s Evropou? Interaktivní mapy ukazují katastrofu

Instituce různé klimatické scénáře ilustruje na sérii nových interaktivních map.

Z materiálů vyplývá, že pro Česko a střední Evropu představuje největší hrozbu stupňování epizod se silným deštěm, který může způsobovat bleskové povodně. Tento jev podle EEA už nyní na většině míst severní a východní Evropy sílí a při pesimistické variantě vývoje emisí by trend pokračoval. Experti unijní agentury odhadují, že v zimních obdobích by byly přívalové deště na konci století o 15 až 35 procent horší ve srovnání s lety 1971 až 2000. U letních měsíců by jejich intenzita stoupla o přibližně 15 procent.

EEA uvádí, že intenzita a četnost extrémních meteorologických úkazů bude na mnoha místech stoupat bez ohledu na přijatá opatření. "Dopady ovšem budou mnohem mírnější, jestliže snaha snižovat emise povede k úspěchu při udržení globálního růstu teplot výrazně pod dvěma stupni Celsia," dodává EEA v odkaze na cíl stanovený pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015.

Nové mapy ukazují očekávané změny při "nízké", "střední" nebo "vysoké" úrovni emisí. Optimistický scénář by údajně provázelo mimo jiné zvýšení hladiny moře na jihu a západě Evropy o 20 až 40 centimetrů v porovnání s přelomem tisíciletí. Při pesimistické variantě se čeká vzestup o 40 až 100 centimetrů. Deník The Guardian uvádí, že pokud by se hladina moře zvedla o metr dnes, ocitlo by se pod vodou mimo jiné 90 procent města Kingston upon Hull s 260.000 obyvatel.

Další mapy se týkají pobřežních záplav, dopadů na tržby zemědělců, lesních požárů a frekvence "meteorologických období sucha". U posledních dvou jmenovaných jevů hrozí silně negativní vývoj zejména na jihu Evropy, hrozba vznícení lesů by ale mohla výrazně narůst i ve Skandinávii. Riziko požárů vyvolaných povětrnostními podmínkami by podle studií EEA v částech Francie, Španělska, Itálie či Norska bylo při "vysokých" emisích na konci 21. století o více než 40 procent vyšší než v letech 1981 až 2010.

Tato data sama o sobě se už dříve objevila v různých zprávách EEA, až nyní je ale agentura prezentovala v obrázkovém formátu na svém webu. Zdůrazňuje přitom potřebu přizpůsobit různé sféry lidské činnosti vývoji, který je už v jisté míře nevyhnutelný. "Adaptace musí být připravena na míru specifickým regionálním a lokálním okolnostem," uvádí.

Při "nejlepší adaptaci" by například podle odhadů EEA dopady klimatických změn nijak nesnížily tržby zemědělců ve většině regionů EU. Negativní efekty prý mohou farmy omezit tím, že rozrůzní skladbu svých polí, upraví termíny setí nebo zlepší zavlažování svých pozemků.

"Zatímco dopadům klimatických změn se již nelze vyhnout, jejich rozsah závisí na úspěchu globální a evropské snahy snížit emise skleníkových plynů, jak ukládá Pařížská dohoda a předvídá Zelená dohoda pro Evropu," uzavírá EEA v komentáři k novým mapám. Už na konci roku nicméně agentura varovala, že EU bez rychlé změny přístupu nesplní své klimatické cíle pro rok 2030, k nimž se řadí snížení emisí o 40 procent proti hodnotám z roku 1990.

Témata:  globální oteplování,  Evropa,  moře,  klimatická změna