Mohlo jít o den jako každý jiný. Místo toho se proměnil v tragédii, která nemá v české dopravě obdoby. 13. července 1947 zažilo Ústí nad Labem nejtragičtější nehodu v dějinách tuzemské tramvajové dopravy. Zemřely při ní desítky lidí a další stovka byla zraněna.
V troskách vozu elektrické dráhy, který zřejmě v důsledku přetížení vykolejil, bezprostředně zahynulo 19 osob. Celková bilance je ale mnohem vyšší. Celkem zahynulo 30 cestujících, údaje o zraněných se liší. Nejčastěji se uvádí 97 zraněných osob, z nichž 43 vážně.
Do tramvajové soupravy linky číslo 1, jejíž kapacita byla i s vlečným vozem 88 osob, se tehdy vtěsnalo 140 lidí. Jednalo se z velké části o výletníky, kteří se vraceli z přírody do svých domovů. Při jízdě z prudkého kopce začala mít tramvaj problémy s brzděním a postupně nabrala vysokou rychlost.
V oblouku trati se naklonila na dvě kola, vykolejila a narazila do sloupu elektrického vedení. Souprava se zastavila až nárazem do další tramvaje stojící na vedlejší koleji.
Ihned po nehodě se objevila řada spekulací o její příčině. Odborníci se přiklánějí k selhání brzd, což podporuje i fakt, že tramvaj byla značně přetížená a navíc vozový park nebyl dva roky po válce v ideálním stavu.
Jak zjitřené poválečné době odpovídalo, objevila se i teorie o sabotáži sudetských Němců. Spekulovalo se i o tom, že řidič si takto vyřešil své osobní problémy. Nic z toho se však později neprokázalo.
Pohřbu obětí, který se změnil v celonárodní smutek, se zúčastnilo zhruba 30.000 lidí včetně ministra vnitra Václava Noska. Státní tryznu na Mírovém náměstí přenášel i rozhlas.
Témata: Česká republika, nehody tramvají, historie
Související
20. listopadu 2025 15:33
1. září 2025 16:04
14. července 2025 13:55
13. července 2025 10:07
31. ledna 2025 14:08
