Největší dělo v dějinách lidstva? Nacisté na Těžkém Gustavovi roky pracovali, nakonec jej sami zničili

Těžký Gustav bylo německé železniční dělo s ráží 80 centimetrů, které vyrobily během 30. let dvacátého století slavné Kruppovy zbrojovky. Počítalo se tím, že bude nasazeno při bojích s Francií, mělo zničit opevnění slavné Maginotovy linie. Nakonec však byl Těžký Gustav nasazen až v roce 1941, kdy byla Francie poražena.

Ve své době, a vlastně i dnes, jde o naprostý unikát. Dělo o ráži 800 mm a délce hlavně přes 32 metrů vážilo téměř 1350 tun a mohlo vypálit dělostřelecké granáty o hmotnosti až sedm tun do vzdálenosti neuvěřitelných 47 kilometrů a protipancéřové granáty do vzdálenosti asi 37 kilometrů. Při pokusné střelbě protipancéřovými granáty Němci zjistili, že náboj z kanónu dokáže na vzdálenost 37 kilometrů prorazit 1,5 metru tlustý pancíř. Protipancéřový granát mohl prorazit železobetonovou desku o síle až 7 metru a do rostlé země vytvořil kráter o hloubce 32 metru.

Takto velký a silný stroj měl však také celou řadu nevýhod. Hlaveň se rychle opotřebovala, čímž klesala přesnost střelby, musel být tedy měněna po každých asi 100 výstřelech. Na jeho přepravu v rozebraném stavu bylo potřeba 26 vagónů se speciální lokomotivou. Taková souprava nemohla být přesunována po běžných kolejích, dohromady ji pak muselo skládat 1 000 ženistů a asi 1 500 pomocných dělníků.

V definitivní podobě měl Gustav železniční podvozek skládající se z osmi podvozků na 2 železničních drahách vedle sebe. Celkem tak celá sestava čítala 40 železničních dvojkolí a její cena se dostala na hodnotu 7 milionů říšských marek, tedy hodnota asi 30 tanků Tiger. K obsluze Těžkého Gustava sloužil dělostřelecký prapor o síle 500 mužů.

V palebném postavení stál na dvou souběžných železničních kolejích do oblouku, protože hlaveň se mohla pohybovat jen ve svislé rovině. K vystřelení každého granátu pak byla třeba náplň 1,75 tuny střelného prachu. Šlo o největší použitý kalibr zbraně v historii dělostřelectva, která vypálila těžší granáty než jakékoliv jiné dělo. Byl překonán jen americkým třicetišestipalcovým (914 mm) minometem Little David s dostřelem necelých devět kilometrů, použitým pouze ke zkušebním účelům.

Někteří němečtí generálové se netajili názorem, že stavba takového kolosu je jen mrháním časem a penězi. Gustav byl nasazen jen jedinkrát a to při dobývání Sevastopolu v rámci operace Barbarossa. Jeho největším úspěchem byla likvidace muničního skladu, který byl umístěný hluboko ve skále slavného přístavu. Gustav mohl vypálit jen 3 střely za hodinu a 48 střel, které Gustav vypálil na pevnost Sevastopol, byly jediné střely, které obří dělo za války vypálilo. 

Následně Němci Tlustého Gustava přesunuli k Leningradu, tam z něj ale vůbec nevypálili, a na konci války zřejmě doufali, že ho využijí při potlačení povstání ve Varšavě, což se ale nakonec nestalo. Přesun po železnici byl tak pomalý a obtížný, že ho Němci museli při přesunu na západ sami zničit, báli se totiž, že by mohl padnout do rukou Rudé armády. Americká armáda v roce 1945 našla poškozené zbytky Gustava v lese asi 50 km od Chemnitzu, ty pak byly rozřezány a roztaveny.

Témata:  nacisté,  II. světová válka,  Těžký Gustav,  historie