Moderní medicína v posledních desetiletích a staletích výrazně prodloužila průměrnou délku života. Alespoň to jsme si vždy mysleli. Nedávná studie lidských koster z anglických pohřebišť však naznačuje, že možná efekt moderního lékařství přeceňujeme. Jak to bylo s délkou lidského života ve skutečnosti? Odpověď přinesl internetový magazín IFL Science.
Christine Caveová, studentka doktorského studia na Australské národní univerzitě, přišla na nový způsob, jak určit věk úmrtí člověka podle opotřebení zubů. "Když určujete věk dětí, řídíte se především úrovní rozkladu jejich zubů, nebo tím, jak vypadají kosti," vysvětluje.
"Pokud jde o starší lidi, je mnohem obtížnější určit, kdy zemřeli, podle kosterních zbytků. To je přesně důvod, proč většina studií, určuje věk úmrtí dospělých ze starověku na 40, maximálně 45 let," dodává.
Caveová však portálu IFL Science prozradila, že existuje spousta důvodů věřit, že v dávných dobách žili lidé mnohem déle. Podle ní několik studií dokázalo, že lidé v časech, kdy nebyly moderní technologie a živili se lovem a sběrem, byli průměrně starší, než se předpokládalo. To samé platí o starověkém Římu - zdejší záznamy dokazují přítomnost některých starších lidí.
Aby se konečně otázka ohledně dlouhověkosti vyřešila, vydala se Caveová zkoumat anglosaské hřbitovní místa v Essexu, Kentu a Hampshiru. Vzhledem k tomu, že všichni v těchto společnostech jedli relativně podobnou stravu, nejvíce opotřebované zuby by měly patřit k nejstarším občanům.
V kombinaci s projektem, ve kterém Caveová zkoumala metodiku určování stáří zubů, došla k závěru, který publikovala v časopise Antropologická archeologie. V ní odhadovala na základě předchozích zkušeností věk úmrtí lidí ze tří hřbitovů v Anglii. Zjistila, že mnoho lidí se dožívalo vyššího věku než 45 let.
Její poznatky odpovídají těm, které byly učiněny jinými metodami v jiných společnostech. "Pro lidi, kteří žijí tradičním životm bez moderní medicíny nebo obchodů, je nejběžnější věk smrti asi 70 let a to je pozoruhodně podobné ve všech různých kulturách," uvedla.
Avšak, jak sama poznamenala, to platí jen o těch, kteří přežili těžké dětství. Kojenecká úmrtnost byla před vakcínami a zásobami čisté vody tak vysoká, že průměrná délka života při narození byla i tak o desetiletí nižší než dnes.
Poznatky Caveové ukazují, že to nebyli jen mladí, kteří měli ve sledované době v Anglii (475 - 625 n.l. - pozn. red.) těžké časy. Úcta, kterou osoba mezi ostatními měla, se totiž dá poznat podle předmětů, které s ní byly pohřbeny.
Vysoce postavení muži byli obklopeni zbraněmi a jejich kvalita rostla s jejich věkem. "Ženy byly naproti tomu pohřbívány se šperky, jako byly brože a korálky. To se však jen zřídkakdy stávalo u starších žen, které, vypadá to, nebyly už tolik ceněny," uzavírá.
Související
10. října 2024 13:38
8. října 2024 17:11
29. dubna 2024 13:32
23. dubna 2023 14:49
17. prosince 2022 11:34
9. října 2022 19:06
