Myšlenkový experiment vyvinul Phillip Foot v roce 1967 a poté byl upraven v roce 1985 Judith Jarvis Thomsonovou. Od té doby slaví úspěch a díky němu se dá promyslet vaše morální chování. Ve skutečnosti to ale není tak jednoduché. Jak byste se v takové situaci zachovali vy?
Představte si, že stojíte u tramvajové tratě. V dáli už vidíte, jak se řítí tramvaj na pět pracovníků, kteří ji neslyší a nemůžete je ani nějak varovat. U trati ale vidíte výhybku, čímž můžete zabránit neštěstí. Tramvaj se odkloní na druhou kolej, ale přitom srazí a zabije jednoho pracovníka. Takže zatažením za páku ušetříte čtyři lidské životy. Udělali byste to?
A nyní druhá varianta tohoto dilematu. Tentokrát stojíte na mostě nad tratí. Tramvaj se opět řítí na pět nic netušících pracovníků, ale tentokrát nemáte žádnou páku, čím byste mohli soupravu odklonit.Vedle vás ale stojí obrovský muž, u kterého jste si jistí, že by svým tělem zastavil tramvaj. Strčili byste do muže a obětovali ho na záchranu pěti pracovníků?
Výsledek obou scénářů je naprosto identický, zajímavé ale je, že většina osob by pákou zatáhla, ale muže by z mostu nestrčila, jak píše server The Conversation. Thomsonová přinesla další podobná dilemata, které jsou zábavné, ale i děsivé zároveň.
Jste lékař a máte pět pacientů, kteří potřebují transplantaci, aby mohli žít. Na jednom oddělení se zotavuje člověk se zlomenou nohou, který je zdravý. Zabili byste zdravého člověka, abyste mohli zachránit pět dalších? Samozřejmě že ne, ale pořád se jedná o stejný důsledek jako s pákou. Jeden zemře, pět přežije. Proč tedy většina lidí pákou pohne, ale další scénáře rezolutně odmítnou?
Morální intuice je nespolehlivá?
Phillip Foot upozornil, že existuje ještě jeden důležitý faktor, který ovlivní morální intuici. A tím je rozdíl někoho zabít a někoho nechat zemřít. To je někdy popisováno jako princip dvojího efektu, který uvádí, že v některých případech je přípustné nepřímo způsobit škodu v případě, že touto akci se vyvolá větší dobro. Ale u většiny lidí v hlavě je nepřípustně přímo poškodit osobu, i kdyby se mělo jednat o vykonání velkého dobra.
Pokud vezmeme v úvahu, že každý má stejná práva, pak by se v každém případě měl obětovat jeden člověk na záchranu pěti, říká Thompsonová. Výzkum ale ukázal proč tomu tak není.
Zatímco v první variantě s pákou se zapojí části mozku, které mají na starost logické a racionální myšlení. U dalších variant se zapojila emoční část, takže naše emoce ovlivňují úsudek a vedou nás většinou ke správné věci.
Témata: lidé, zajímavosti, tramvaje
Související
16. listopadu 2024 16:29
25. října 2024 10:10
17. října 2024 13:53
14. října 2024 20:15
30. srpna 2024 8:41
19. srpna 2024 17:57
