Superodolná nemoc? Pacientem nula je nakažený Evropan, nezabírají na něj žádné léky

Vědci se už několik let snaží najít alternativu pro antibiotika, jeden z největších vynálezů lidstva, který z dříve smrtelných nemocí a zánětů udělal drobnost, se kterou řada pacientů ani nemusí ulehnout do postele. Očekávali totiž, že bakterie zmutují do takové podoby, kdy na ně antibiotika přestanou účinkovat. A to se nyní skutečně stalo.

Na případ "pacienta nula", tedy prvního nakaženého, upozornila televize CNN. Muž, o kterém není známo nic jiného než to, že pochází z Velké Británie, se měsíc před propuknutím prvních příznaků nakazil v Asii kapavkou, tisíce let starou nemocí a nejčastější chorobou přenášenou pohlavním stykem.

Nemoc, která postihuj muže i ženy, se projevuje výtokem, zarudnutím pohlavních orgánů, bolestí, krvácením, a postihuje i konečník a hltan. Neléčená je smrtelná a v minulosti byla postrachem námořníků, dnes na ni zabírá ceftriaxon a azitromycin, tedy účinná antibiotika. 

Lékaři ale v poslední době stále častěji hovořili o jisté mutaci kapavky, proti níž by lidé mohli být na základě nadužívání antibiotik bezbranní. Nový zmutovaný druh kapavky se objevil v zemích jako Austrálie, Japonsko, Británie, ale i Francie. Tamní lékaři proto byli nuceni nasadit komplexnější léčbu nemoci a použít více druhá antibiotik najednou. 

Vůbec poprvé se podle CNN ale objevil pacient, který je imunní vůči všem anbitiotikům, která lékaři v první vlně nasazují. "Jeho infekce je velmi odolná vůči doporučené léčbě", řekla televizi Gwenda Hughesová, konzultantka a vedoucí oddělení sexuálně přenosných infekcí v Británii.  "Je to vůbec poprvé, kdy jsme se setkali s takovou odolností vůči lékům a většině běžně používaných antibiotik," dodala.

Lékaři proto zkouší jiné metody léčby pomocí dalších léků a pacienta nadále sledují. Jak je jejich snažení úspěšné se ale dozví až po testech, které by měly proběhnout v průběhu dubna. "Bedlivě sledujeme celý případ, abychom zajistili, že infekce bude účinně léčena jinými metodami a dojde k minimalizaci rizika dalšího přenosu," podotkla Hughesová.

Zpráva vyvolala pozdvižení po celém světě. Lékařská obec bedlivě pozoruje průběh léčby a mezinárodní zdravotnické organizace přiznávají, že se s podobnou odolností kapavky už setkaly také, avšak ne v takovém rozsahu.

"Bakterie, které způsobují kapavku, jsou obzvláště chytré. Pokaždé, když nasadíme novou třídu antibiotik, se vyvíjejí, aby jim odolávaly," uvedla v loňském roce odborná pracovnice Světové zdravotnické organizace Teodora Wi.

Světová zdravotnická organizace přitom odhaduje, že se kapavkou nakazí ročně celosvětově zhruba 78 milionů lidí. Jen ve Spojených státech se každý rok objeví 820 000 nových infekcí kapavky. A pokud se odolnost nemoci vůči známé léčba rozšíří, mohlo by dojít ke katastrofě, se kterou se lidstvo naposledy setkalo při morových nákazách. 

"Tato zpráva opět potvrzuje to, čeho se bojíme ze všeho nejvíc. Nemoci odolné proti lékům se šíří po celém světě," řekl CNN David Harvey, výkonný ředitel Národní koalice ředitelů center zaměřených na boj se sexuálně přenosnými chorobami.

"Nejen v USA, ale i po celém světě musíme začít brát vážně nemoci rezistentní proti lékům a začít investovat hledání nových léků a prevence infekcí," dodal. 

Odolnost proti lékům bude velký problém i v Česku

Ročně jen v zemích Evropské unie na následky infekce způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům zemře 25 tisíc lidí. Antibiotika, která byla dříve na konkrétní bakteriální infekce účinná, jsou dnes účinná méně. Bakterie se proti nim staly odolnými. Lékaři jsou proto nuceni předepisovat v případě potřeby antibiotika silnější, s širším spektrem účinku.

Jen Češi ročně spotřebují kolem 15 milionů balení antibiotik. Zhruba sedm procent lidí si podle dřívějších průzkumů ordinovalo antibiotika z vlastních zásob, což je podle lékárníků naprosto špatně. Lékaři varují i před nedobíráním celého balení léků při zlepšení příznaků a zejména před jejich pozdějších užíváním při dalších obtížích.

Světová zdravotnická organizace (WHO) znejistila veřejnost, když před několika měsíci zveřejnila seznam 12 druhů bakterií, proti kterým je podle jejího názoru naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika. Poukazuje na riziko, které představuje jejich odolnost vůči nynějšímu způsobu léčení.

Ve skutečnosti ale upozornila pouze na to, před čím lékaři dlouhodobě varují. Neopatrné a nadužívané pojídání antibiotik způsobilo, že řada bakterií se proti těmto lékům stává odolná. A objev penicilinu, který kdysi fascinoval svět, teď přestává účinkovat.

Kritické riziko existuje u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči těm nejnovějších antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných infekcí vzniklých v nemocničním prostředí.

„Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti. Pokud bychom to nechali jen na trhu, nová antibiotika, které nejnaléhavěji potřebujeme, nebudou včas vyvinuta," varovala Marie-Paule Kienyová z WHO.

Dalších šest druhů bakterií řadí WHO do vyšší priority kvůli potřebě vyvinout nové léky. Jde o stafylokok aureus, salmonelu a helicobacter pylori. Další tři skupiny jsou v kategorii „průměrné priority", jako jsou pneumokoky, které vedou k zápalu plic a meningitidě, haemophilus influenzae a bakterie Shigella, způsobující například úplavici.

Počet rezistentních kmenů ale stále roste, zčásti proto, že lékaři předepisují antibiotika až příliš často. Nejméně 30 procent předpisů na antibiotika ve Spojených státech byly napsány zbytečně. Je-li více lidí vystaveno více antibiotikům, je pravděpodobné, že se rezistence vůči nim vybuduje rychleji. A nové alternativy jsou vzácné, protože tempo vývoje nových antibiotik se zpomalilo.

Nové léky? Nejsou

Loni v září odhadl jeden britský vědecký průzkum, že odolné bakterie mohou „do roku 2050 zabíjet až deset milionů lidí ročně, stejně jako rakovina", připomněla AFP. V následujících letech by se tak mohlo stát, že například císařský řez nebo operace kloubu bude představovat nebezpečí. V nemocnicích totiž na nás číhají nesmírně odolné bakterie.

Farmaceutický průmysl ale od roku 1987 nepřišel s žádnou novou třídou antibiotik a má jen velmi málo motivace, aby investoval stovky milionů dolarů na vývoj léků. Vliv na to má třeba i to, že většina infekcí není chronické povahy a léčba trvá jen asi deset dní, což výrazně snižuje tržby a návratnost investic. A jakmile je použit nový lék, ze zkušenosti víme, že bakterie se vůči němu nevyhnutelně stane rezistentní, takže je antibiotikum časem k ničemu. To výrazně omezuje velikost trhu a ziskovost nových antibiotik.

Odborníky proto čeká doslova souboj o přežití lidstva. A první úspěchy už pomalu, ale jistě vyplývají na povrch. Vědci z univerzity ve Virginii možná možná našli řešení tohoto problému v dračí krvi, tedy v krvi komodského draka, jak je přezdíván varan komodský. Nejen, že jde o největšího plaza planety, jejich kousnutí je navíc mnohem nebezpečnější než uštknutí hada.

Sliny varana totiž obsahují prudký jed, kterým zvíře zabíjí svou kořist. Člověk pokousaný varanem proto musí okamžitě do nemocnice, jinak nemá naději na přežití. A právě toho by lékaři mohli využít.

Podle serveru The Economist obsahují sliny varana přes 50 druhů bakterií, sami tvorové jsou ale vůči nim imunní. Američtí vědci proto prozkoumali krev komodských draků a zjistili, že obsahuje látky, které by mohly sloužit jako podklady pro nová antibiotika.

První úspěch vědci hlásí už nyní. Varaní krev totiž podle dosavadních analýz obsahuje 48 doposud neznámých antimikrobiálních látek, z nichž zhruba čtvrtina by mohla být účinná v boji s řadou bakterií, které se vyskytují v nemocničním prostředí. Některé jsou například účinné proti stafylokokům, jiné proti zánětům močových cest nebo středního ucha.

V Americe ale probíhají výzkumy zaměřené i trošku odlišným směrem. Pokud budou vyvinuta nová antibiotika, měla by se zaměřit jen na některé části bakterií, které je obtížné změnit – třeba membrány. Bakterie se totiž antibiotikům přizpůsobují různými způsoby, díky kterým jsou pak odolnější. V jejich membránách například vznikají jakási „čerpadla“, které se umí antibiotik účinně zbavit, takže se lék nedostane až k cíli. Produkují enzymy, které přímo deaktivují nebo ničí antibiotika. A nejčastěji se přizpůsobují mutací nebo změnou tak, že je již antibiotika nedokáží zabít.

Jakkoliv to muže znít zvláštně, v tomto boji by lidem mohlo pomoci mateřské mléko. Vědci v něm totiž před několika lety v objevili proteinový komplex HAMLET (Human Alpha-lactalbumin Made LEthal to Tumour cells), který zabíjí nádorové buňky, ale zdravé buňky nechá na pokoji. Nedávno vyšlo najevo, že HAMLET působí i na bakterie. Některé zabije a jiné zase ovlivní tak, že se stanou zranitelnějšími antibiotiky. Zničit však dokáže pouze některé druhy bakterií. Mnoho důležitých druhů bakterií mlékem nebylo ovlivněno a přežilo.

Zatím s posledním objevem přišli britští vědci, kteří tvrdí, že možná objevili nový penicilin. Výzkumníci ze Salfordské univerzity věří, že mají v rukou klíč k vyřešení bakteriální rezistence, a paradoxně se jim ho podařilo najít při výzkumu rakoviny. Hledali totiž způsob, jak zastavit nebo zpomalit růst buněk zhoubných nádorů a našli něco jiného, ale stejně cenného, při screeningu mitochondrií v rakovinných buňkách, jejichž energie pohání patologický proces růstu nádorů. 

Vědcům se totiž aktuálně podařilo vytvořit sloučeniny, které potlačují činnost mitochondrií. Vzápětí je ale napadlo, zda by tyto látky nedokázaly ničit i nebezpečné bakterie, a zjistili, že ano. Nové protinádorové látky, které vědci vytvořili za účelem klinického výzkumu, by tak mohly být i potenciálními antibiotiky.

Účinně totiž likvidují široké spektrum pěti typů běžných bakterií, včetně obávaných pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli), před kterými varuje WHO. Rovněž zjistili, že nová metoda zabíjí i patogenní kvasinky. A ačkoliv je brzy na to tvrdit, že je antibiotická krize zažehnána, vědci svému objevu naplno důvěřují. Přirovnávají jej na univerzitním webu k experimentům Alexandra Fleminga, který objevil penicilin. 

Témata:  lidé,  nemoc,  viry a bakterie