Svět módy a krásy všeobecně se mění, a v dnešní době dokonce každou sezónu. Takové změny mohou být poměrně dramatické, a když se ohlédnete, divíte se, co lidé nosili například v osmdesátých letech. Ale jak to vypadalo ještě dřív? Mnohem šíleněji.
V minulosti bylo velmi populární například svazování nohou, které v Číně patří k nejznámějším bizarnostem. Není zcela jasné, kdy a jak přesně tato technika v Číně vznikly, nicméně užívala se na ženy a dcery bohatých a šlechticů ve 13. století. Později se tato technika rozšířila i do Evropy a stala se standardem.
S vázáním se začínalo, když bylo dívce mezi 5 a 7 lety a spočívalo to v pevném ovázání jejích nohou v době růstu. Kvůli tomu se kosti v noze lámaly, klenba byla zcela zničena a prsty skončily téměř u paty. Tato technika byla velice bolestivá.
Zároveň měla za následek praktické zneschopnění dívky, protože se na takových nohou špatně chodilo. Důvodem byla sexuální přitažlivost drobných nohou, navíc to byla značka statusu. Rodina si mohla dovolit vázat nohy dívce, od které neočekávala práci. To ale není jediná bizarnost.
Ženy na renesančních obrazech často vypadají podivně, protože jsou jejich čela neobvykle vysoká. Není to však chybou malíře. V době renesance bylo čelo považováno za znamení krásy a čím vyšší a větší bylo, tím půvabnější byla žena. Aby ženy dosáhly kýženého výsledku, holily si nebo trhaly vlasy v okolí čela. Ve své podstatě začínaly pleš naschvál. A výjimkou nebyly ani Češky.
A protože vyholit a vytrhat si vlasy v okraji čela bylo málo, renesanční ženy se zbavovaly i řas. Zatímco dnes se ženy pokouší své řasy zahustit, prodloužit a zvýraznit pomocí nejrůznějších prostředků, v renesanci byly řasy považovány za symbol hyper-sexuality a jako takové odmítány. Ženy si tedy často odstranily řasy docela.
Z jednoho extrému do druhého. V antickém Řecku bylo znakem krásy, ale také čistoty a inteligence. Pokud žena neměla dostatečné množství chloupků v obočí, využila tmavého pigmentu, aby své obočí dokreslila. V extrémnějších případech si ženy mezi obočí lepily kozí nebo oslí chlupy, aby vypadaly realisticky.
V Anglii 17. století se výstřih stal velmi důležitým znakem krásy. Výstřihy se prohlubovaly a korzety ukázaly co nejvíce z poprsí, zároveň se ovšem snažily zachovat slušnost. Zároveň byl znakem krásy a postavení. Bledost naznačovala, že jste bohatí a nemusíte pracovat venku.
Aby ženy ukázaly a zdůraznily svou bledost, používaly bílé pudry na tvář a výstřih. Tento bledý make-up doplnily ještě tím, že si na ňadra nakreslily modré žilky, které v ostatních vzbuzovaly pocit, že je ženina pleť téměř průsvitná. A není tajemstvím, že bujnými korzety oslňovaly i Češky.
Související
16. listopadu 2024 16:29
25. října 2024 10:10
17. října 2024 13:53
14. října 2024 20:15
30. srpna 2024 8:41
19. srpna 2024 17:57
