reklama

Alzheimerova choroba je v současnosti označována za neurodegenerativní onemocnění. Dochází při něm ke ztrátě nervových buněk v některých částech mozku, díky tomu je nejčastější příčinou demence. Projevuje se výpadky paměti, ztrátou jazykových schopností či orientace v prostoru.

Nová studie naopak říká, že její výsledek může napomoct k lepším a zřetelnějším výsledkům při budoucím výzkumu choroby a testování léků. „Myslím, že i dobrý lék může selhat při klinickém hodnocení, protože ne všichni pacienti mají ten samý typ Alzheimerovy choroby,“ říká Shubhabrata Mukherjee, jeden z členů výzkumného týmu z Lékařské fakulty University of Washington.

Výzkumníci pracovali s více než 4000 pacienty v pozdním stádiu nemoci, které rozdělili do 6 skupin podle jejich kognitivních funkcí v době jejich diagnózy. Přitom se zaměřili na paměť, exekutivní funkce, jazykové schopnosti a prostorovou orientaci.

Výzkum rovněž ukázal, že důležitým faktorem může být genetická výbava. Prokázalo se totiž, že jedincům s alelou APOE E4 hrozí zvýšené riziko rozvinutí Alzheimerovy choroby, což naznačovaly již některé předchozí provedené studie.

Za limit současného výzkumu považují autoři studie fakt, že všichni zkoumaní pacienti byli Evropané s dobrým vzděláním. Výsledky přesto považují za uspokojivé, protože přinesl dostatek poznatků, které umožňují konstatovat, že Alzheimerovu chorobu je možné rozdělit na více typů.

„Dopady výzkumu jsou vzrušující,“ říká další z výzkumníků Paul Crane a dodává: „Našli jsme podstatné biologické rozdíly mezi jednotlivými skupinami pacientů s Alzheimerovou chorobou.“ Do budoucna by měl výzkum pokračovat, jeho cílem bude zpřesnit diagnostiku nemoci a jednoho dne, doufejme, i léčbu.