reklama

Běsnili i jeho nohsledi. Himmler se cítil zesměšněn, že vzniku civilní správy nebyla schopna zabránit jeho záškodnická organizace Wehwolf, v jejímž čela stál. Pobouřen byl i Joseph Goebbels. Tomu úspěšná spolupráce Němců se Spojenci, kteří měli běsnit, znásilňovat a vraždit, a ne pečovat o blaho civilistů, značně nabourávala jeho propagandu. Navíc pocházel z Porýní a kolaboraci cášských považoval za osobní urážku. Požadoval exemplární akci, která by Němce od spolupráce odradila.

Nacisté se rozhodli do Cách poslat komando, které mělo sprovodit symbol spolupráce – cášského starostu, ze světa. Nacisté ovšem nevěděli, kdo to je. Američané jeho jméno tajili, a dokonce ani řadoví spojenečtí vojáci jej neznali. Teprve v lednu se podařilo zjistit, že se jím stal právník a antinacista, kterého mělo ve svém hledáčku i Gestapo Franz Oppenhoff. Městu se pod jeho vedením dařilo a pomalu se vracelo do normálních kolejí. V lednu 1945 už ve městě žilo a pracovalo 6000 lidí. A to bylo trnem v oku nacistů.

Himmler pověřil provedením operace Karneval, jak vraždu starosty nazval, velitele Werwolfu SS Obergruppenführera Hans-Adolfa Prützmanna. Ten sestavil šestičlenné komando. To se skládalo ze dvou bývalých členů pohraniční stráže Karl-Heinze Hennemanna a Georga Heidorna, kteří se vyznali v okolí města a měli komando do Cách dovést. Další dvojici tvořili dva mladí místní nacisté šestnáctiletý člen Hitlejugend Erich Morgenschweiss a třiadvacetiletá členka Svazu německých dívek Ilse Hirschová. Ti se vyznali ve městě, měli zjistit jaká je v něm situace a zjistit, kde starosta Oppenhoff bydlí. Samotnou vraždu měla provést dvojice esesáků Herbert Wenzel a Josef Leitgeb.

Vrahům byl 18. března 1945 předán rozsudek „německého lidového soudu“, podle kterého se „zrádce národa Oppenhoff“ odsuzoval k smrti. Háček byl v tom, že žádný podobný soud vůbec neexistoval. V noci 19. března z letiště Hildesheimu odstartovalo letadlo s celým komandem. Stroj byl kořistní Boeing B-17 Flying Fortress s označením D 200. Americký bombardér měl zajistit utajení výsadku celého komanda. Kromě Ilse, byli všichni jeho příslušníci vyzbrojeni. Leitgeb měl na své zbrani navíc tlumič.

Po seskoku se komando rozdělilo. Ilse zabloudila a dostala se do Cách bez svého doprovodu. Zbylá pětice se dostala do přestřelky s nizozemským celníkem, kterého zastřelila. Poté se také pochodem dostali k městu, u kterého si v lese zřídili tábor. Druhý den se dva členové vydali na průzkum Cách. Tam ke svému překvapení narazili na Hirschovou. Ta byla přesvědčena, že ostatní členové komanda padli do zajetí, a tak se ve městě zařídila, pořídila si nové doklady a přespávala u kamarádky. Přesto na úkol nezapomněla a zjistila Oppenhoffovu adresu.

Na druhý den - 25. března 1945, se tři vykonavatelé Leitgeb, Wenzel a Hennemann vydali do Eupener Strasse, kde starosta bydlel. Zatímco Hennemann hlídal na ulici, Leitgeb a Wenzel, kteří měli na sobě kombinézy Luftwaffe, pronikli sklepním okénkem do Oppenhoffova domu. Zde zastihli posluhovačku, které nařídili, aby přivedla starostu, který něco vyřizoval v sousedním domě. Když Oppenhoff přišel nabídl oběma mužům obložené chleby, a vyslechl si jejich příběh. Byli prý piloti Luftwaffe sestřeleni za frontou a hledali pomoc. Starosta jim vysvětloval, že by se měli obrátit na vojenské úřady. V nestřeženou chvíli Leitgeb vytáhl pistoli a s výkřikem „Heil Hitler“ střelil Franze Oppenhoffa do hlavy. Ten byl na místě mrtev.

K smůle atentátníků projížděla právě ulici hlídka americké vojenské policie a došlo k přestřelce. Jen s obrovskou dávkou štěstí se podařilo vrahům uniknout.  Při přechodu fronty však atentátníkům štěstí došlo. Leitgeb šlápl na nášlapnou minu. Jeho zabila a zranila dva nejmladší členy komanda Morgenschweiss a Hirschovou, kteří museli být hospitalizováni. Zbylá trojice se uchýlila na statek Velderhof, kde měli vyčkat dalších rozkazů. Ve válečné vřavě však na ně velení zapomnělo a muži si užívali klidu uprostřed války.  Hennemanna a Heidorna zajali Američané při koupání v Rýně! Atentátníci měli falešné doklady pracovní organizace Todt a byli rychle propuštěni. Wenzel si poklidný život na statku užíval až do srpna 1945.

Goebbelse úspěšná vražda starosto v záplavě špatných zpráv velmi potěšila a pokusil se kolem ní rozjet propagandistickou kampaň. V dubnu 1945 však již na něco podobného bylo pozdě. Němci se do služeb Spojenců, a je třeba říci, že nejen těch Západních, doslova hrnuli. Hnal je k tomu nejen hlad.  ale i touha mnohých pomstít se nacistům a začít znovu. Bylo však i mnoho nacistů, kteří se chtěli službou novému režimu očistit.

Možná si to mysleli i vrazi cášského starosty. V roce 1949 si však spravedlnost přišla i pro ně a stanuli před soudem. Morgenschweiss a Hirschovou byli soudem zproštěny vinny. Zbylá trojice si odnesla trest v rozmezí jednoho až čtyř let. Brzy se však všichni dostali na svobodu. Za vraždu otce dvou dětí Oppenhoffa to většině obyvatel přišlo jako mírný trest. Navíc, když jeho smrt byla zcela zbytečná.   

3 komentáře (Poslední 04.07. 22:31) Napište svůj názor

reklama