reklama

Roku 1923 oddaní spolustraníci Adolfa Hitlera působí jako jeho spolehlivá ochranná stráž. Zajišťujíc bezpečný průběh stranických setkání NSDAP, říkávajíc si Stabswache (Štábní stráž) neboli SA. 9. listopadu téhož roku dal neúspěšný pivní puč za devítiměsíční uvěznění Adolfa Hitlera a následné rozpuštění stranické ochranky SA. Přesně o dva roky později se však formuje další Hitlerova organizace – Schutzstaffel (Ochranný oddíl), později celosvětově známá pod zkráceným termínem SS, do jejíhož čela byl na konci dvacátých let jmenován pozdější říšský ministr vnitra a organizátor hromadné židovské genocidy – Heinrich Himmler.

Z původně malé skupiny pouličních násilníků zastrašujících politické oponenty se již v létě roku 1929 stala 60 000 členná Hitlerova armáda, která v dubnu 1932 čelila spolu se zbytkem SA celostátnímu zákazu činnosti a následnému vnitrostátnímu plánu na rozpuštění. Ilegálně působící oddíl SS se však díky svému podílu na pozdější likvidaci státních německých odborů a bývalých příslušníků SA v rámci „Noci dlouhých nožů" stal vojenskou a policejní odnoží nadcházejícího nacistického režimu a ve formě Waffen SS také obdobou německé armády - Wehrmachtu. V průběhu války pak probíhalo rozdělení Waffen SS, které k jejímu konci čítalo až 950 000 mužů internacionálně. Vzniká tak celkově 39 SS divizí, které byly často tvořeny i z kolaborantů z podmaněných zemí (např. 5. tanková divize SS „Wiking", jež byla zčásti složena z obyvatel severských zemí).

Jejich čest se nazývala věrnost

Neobvyklé vojenské úspěchy Hitlerových divizí smrti se v průběhu války nedají upřít. Kde Wehrmachtu docházely síly, nastoupilo Waffen SS s novou metodikou ve způsobu vedení boje. V bitvě v Ardenách vedly tyto útvary bleskovou válku a na východní frontě bojovaly doslova na život a na smrt. Profesionální výcvik a moderní vojenské vybavení, včetně kvalitního dělostřelectva a tanků, vytvářelo dlouhotrvající pověst o neskonalých protivnících a nočních můrách spojenců.

Ti ostatně nikdy neskrývali fakt, že se proti SS vedl velice tuhý boj takřka zákonitě. Ani nejnovější historické prameny nepochybují, že ve své době se zkrátka jednalo o nejelitnější armádní jednotky světa. S pomocí německých inženýrů Waffen SS nepochybně předběhlo svým technickým vybavením tehdejší dobu a řada novodobých zbraní má své kořeny zapuštěny v říšských technických prototypech.

Vše však bylo rychle vykoupeno silným antisemitským fanatismem a netolerantní nenávistí podporovanou probíhajícím holokaustem, kdy byla celá struktura Schutzstaffel velmi blízce napojena na probíhající nacistické rasové zločiny a řada odnoží SS se přímo podílela na funkci koncentračních táborů po celé Evropě. V letech 1935 – 1945 tak mají tyto jednotky na svědomí až stovky masakrů mužů, žen i dětí všech národností, včetně samotných dezertérů z říšských řad.

Žádných výčitek se však většině nedostalo ani po zajetí americkou armádou. Masivní část Waffen SS byla totiž obdivuhodně psychicky vycvičena a vyzbrojena jednak železnou vůlí nikdy a nikomu neustoupit, ale i pozoruhodným citem pro bratrství ve zbrani, které mezi vojáky na bojišti tvořilo jakousi velice silnou otep.

Recept jménem pervitin?

Řada již zmíněných činů zní bezpochyby takřka abnormálně i na moderní dobu. Jak je tedy možné, že divize čítající několik tisíc mužů dokázala neúnavně pochodovat a rozsévat peklo napříč Evropou? Je prakticky vůbec možné, aby byl výcvik tak kvalitní a intenzivní?

Úplně nový pohled na toto téma nám roku 2014 přinesl dokumentární film Zázračná pilulka, jež uvedla německá televize ARD. Film dokládá podstatné dokumenty a informace o užívání různé škály podpůrných omamných látek během druhé světové války napříč říšskými armádami, nejčastěji však pervitinu. Samotný metamfetamin spolu s amfetaminem prošel v Německu výzkumem až po roce 1934. O tři roky později se již pervitin objevil v rozšířené výrobě berlínské firmy Temmler–Werke ve formě produktu Pervitin Tabletten, určený jako léčebný/stimulační materiál v pevné i tekuté formě.

Nacističtí lékaři v průběhu války následně vyhodnotili, že by pervitin mohl skrývat velice užitečné účinky pro nervovou soustavu vojáků. Po prvotních testech na studentech medicíny, kteří se dokázali pod dávkou pervitinu neúnavně učit několik nocí, a následnému podávání omamné látky vězňům v koncentračních táborech, lékaři shledali za vhodné podávání pervitinu vojákům na frontě. V ideálním stavu totiž metamfetamin na několik hodin podporoval výdrž, koncentraci, snižoval pocit základních životních potřeb a způsoboval tělu pocit návalu adrenalinu, díky kterému dokázal povzbudit psychickou připravenost a limitovat pocit strachu.

Firma Temmler-Werke se tak na počátku války dočkala masivního vzrůstu poptávky pervitinu pro říšskou armádu, která zavedla jeho pravidelné podávání již v roce 1940. Tehdy říšská média společně s Adolfem Hitlerem opěvovala průběh bleskové války napříč Evropou, za kterým měla podle oficiálního prohlášení stát pouze čest a věrnost vojáků Waffen SS Třetí říši, přestože spojenecký tisk už tenkrát začal pojímat podezření. Povzbuzení vojáci dokázali pochodovat dny i noci a v nejednom případě měli v nohách i 80 km bez spánku. Situace trvala téměř až do konce války, avšak již v jejím průběhu se začaly vyskytovat negativní účinky drogy na lidský organismus.

Řada vojáků se stala závislá a po návratu z fronty do domácího prostředí nemohla situaci bez pervitinu ustát. Přepadával je pocit šílenství a některé z nich tato závislost dohnala až k sebevraždě. Nejeden konfiskovaný dopis či deník potvrzuje, že jejich „odvykací" stav nebyl nijak snadný. Třetí říši ale nic nezabránilo podávání pervitinu vojákům dál, díky kterému jednotky Wehrmachtu i SS dokázaly ustát např. nelidské mrazy při obléhání Stalingradu v letech 1941 – 1943. Primární cílovou skupinou zůstali letci a námořnictvo, ale ani dětské vojenské síly, v noci sloužící u dělostřeleckých kanónů, se požívání drogy neubránily.

Ani zvýšené dávky nepomohly

Zvrátit konec války však bylo nemožné. Kompenzovat nedostatek ropy se v žádném případě nepodařilo ani maximálními dávkami pervitinu všem obráncům Třetí říše či povzbuzením vojáků pokoušejících se o protiofenzívu v Ardenách. Roku 1945 tak nic nezabránilo masivnímu postupu sovětské a americké armády k srdci Třetí říše, které v dubnu 1945 skončilo v troskách a ukončilo druhou světovou válku.

Řadě příslušníků Waffen SS, vyžadujících pervitin dál, se podařilo dostat do Amerického zajetí a dostat se před vojenský soud, kde probíhalo další odhalování tajemných zákoutí nacistického režimu. Poválečný stav postupně odkrýval řadu informací ohledně Hitlerových plánů a činů a některé z nich historické prameny objevují dodnes.

– Globe24.cz

0 komentářů Napište svůj názor

reklama