Teroristická hrozba je největší v celé historii. Al-Káida byla nic, říká profesorka

Připravit se nelze

Kayyemová již minulý týden napsala, že páteční zatčení Salaha Abdeslama podezřelého z účasti na pařížských útocích nebude koncem boje. Naopak, ve skutečnosti předvídala možný začátek nové vlny teroru ze strany extremistické organizace Islámský stát (IS).

"Jelikož byl Abdeslam dopaden živý, evropské úřady budou pravděpodobně schopné přimět ho mluvit a zřejmě prozradit detaily o síti, která mu loni pomohla při pařížských útocích a poté mu umožnila skrývat se čtyři měsíce," soudí profesorka. Podotýká, že i pokud Abdeslam neprojeví jakoukoliv ochotu vypovídat, belgické úřady budou chtít přinejmenším vzbudit dojem, že kooperuje. Ve skutečnosti již koncem uplynulého víkendu belgičtí představitelé tvrdili, že podezřelý "spolupracuje", přičemž užili slovo, kterým dávají najevo, že je více než šťastný, že může poskytnout informace, dodává Kayyemová.    

Analytička deklaruje, že členové Abdeslamovy sítě či stoupenci IS se mohli cítil pod tlakem a spustili útoky, když k tomu měli příležitost. Proto se podle jejího názoru mnozí ptají, jak je možné, že Brusel nebyl na další útok připravený. "V zásadě žádná země nemůže být zcela připravená," deklaruje v reakci odbornice.  

Kayyemová poukazuje, že bezpečnost má v jakékoliv otevřené společnosti tři zásadní atributy: minimalizaci rizika, maximalizaci obrany a udržení svobody. Vysvětluje, že úřady se snaží minimalizovat riziko sdílením zpravodajských informací, infiltrací teroristických skupin a pokusy o jejich rozbití. Obranu pak maximalizují nasazením více policistů a protiteroristických jednotek, kontrolou hranic a ztížením cílů, jak se jen dá, doplňuje profesorka.  

Svoboda je zranitelná

Právě ztížení cílů je podle odbornice největší výzvou. "Otevřené společnosti, které závisejí na pohybu lidí a zboží, jsou zapojené do globálního obchodu a jednají s okolním světem, nemohou dobře ochránit každé místo, kde se lidé shromažďují," deklaruje Kayyemová. Podotýká, že z tohoto důvodu neustále balancují mezi potřebou protiteroristických opatření a svobodou pohybu.  

To platí především o letištích, která jsou obzvláště propustná, dokud se nedostanete k bezpečnostní kontrole, poukazuje profesorka. Podotýká, že jde o místa, kde se shromažďují lidé - jsou tam obchody a restaurace a lidé se zde setkávají a relaxují. Odletové zóny, jako ta na letišti Zaventem v Bruselu, jsou navržené tak, aby umožnily lidem rychle se pohybovat, tudíž cestující chystající se k letu jen odbaví svá zavazadla, pokračují k bezpečnostní kontrole a vyklidí prostor pro další várku lidí, vysvětluje Kayyemová.  

Expertka zdůrazňuje, že jen ve Spojených státech se každý den na letištích vystřídají na dva miliony lidí. Systém přepravy osob i nákladu by podle jejího názoru zkolaboval, pokud by se bezpečnostní kontroly předsunuly již na silnice vedoucí k letištím.

"To samé platí o systémech městské dopravy. Ano, můžeme je učinit bezpečnější prohlídkami cestujících, ale z dvacetiminutové jízdy vlakem se stane hodinová, či delší," konstatuje profesorka. Domnívá se, že veřejnost by navzdory hrozbě útoků něco takového jednoduše netolerovala.

Pozornost věnovaná zabezpečení letecké dopravy po 11. září 2001 směřovala k tomu, aby se letadla samotná nedala zneužít jako zbraň hromadného ničení, připomíná analytička. Dodává, že letiště si takový luxus dovolit nemohou, pokud země chtějí a potřebují dostát svým závazkům svobody pohybu. "Z tohoto důvodu je jedinou aktuální možností Bruselu přesný opak: totální uzavření letiště," deklaruje Kayyemová. Situaci přirovnává k přepínači, kde je mezi polohami zapnuto/vypnuto jen velmi malý prostor.      

"Realitou zůstává, že v Evropě a Spojených státech je prostě příliš měkkých cílů, aby se zajistila totální bezpečnost," uvádí profesorka. Konstatuje, že tak ve vystavěn systém západní svobody. Bruselské útoky pak podle jejího názoru ukázaly, že to je také důvod, proč je natolik zranitelný.  

Témata:  terorismus