Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Další oblasti Francie zakazují muslimské plavky. Soud zamítl protest CCIF

Muslimové
Muslimové
Foto: Pixabay

Cannes - Zákazů nosit na pláži ve Francii speciální plavky pro muslimské ženy zvané burkiny, které zahalují celé tělo včetně hlavy, přibývá. Nařízení vydala obec Villeneuve-Loubet, která leží nedaleko Cannes.

Starosta Villeneuve-Loubet Lionnel Luca dnes řekl, že chodit na pláž zdůrazňovat takovým způsobem svou víru je nevhodné, hlavně když islám podle něj nošení burkin nepožaduje. Odmítl, že by šlo o diskriminaci muslimek, a zdůraznil, že je nutné předcházet všem možným narušením pořádku v zemi, kterou otřásly atentáty.

Starosta Cannes David Lisnard vydal koncem července vyhlášku, která zakazuje plážové oděvy, jež "nerespektují dobré mravy a sekularismus". Burkiny podle něj spadají pod tento zákaz.

"Plavky, které ostentativně dávají najevo náboženskou příslušnost, zatímco Francie a její náboženská místa jsou terčem teroristických útoků, by mohly vytvořit hrozbu narušení veřejného pořádku," uvedl.

Proti zákazu podaly žalobu členky Sdružení proti islamofobii ve Francii (CCIF), podle kterých je zákaz protizákonný a je nutné ho odvolat. Argumentovaly tím, že zákon v zemi zakazuje nosit na veřejnosti oděv zahalující tvář, ale nikoli náboženské symboly či oděvy. Soud v Nice zamítl jejich požadavek s tím, že nařízení odpovídá zákonu, který zakazuje zdůrazňovat své náboženství způsobem, který ohrožuje vztahy ve společnosti.

Témata:  Francie muslimové koupání

Související

Aktuálně se děje

8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.