Dojde ke střetu mezi USA a Ruskem? Putin nastražil past na Obamu, varuje diplomat

Smíšené výsledky

Krátká, ale intenzivní vzdušná kampaň na podporu pozemní ofenzivy syrské armády a jejího íránského spojence byla koncipována jako způsob zvratu vojenské situace na bojišti, konstatuje Frolov. Dodává, že Moskva kalkulovala s tím, že Asada následně půjde přimět k politickému urovnání, které by ho udrželo u moci coby hráz proti chaosu a nestabilitě arabského jara podporovaného Spojenými státy.  

Tím, že Rusko tuto operaci prezentovalo jako svůj příspěvek k válce proti IS, kterou již v Sýrii a Iráku vedla mezinárodní koalice v čele s USA, své intervenci dodalo mezinárodní legitimitu, vysvětluje expert. Domnívá se, že akce navíc mohla dosáhnout z pohledu Moskvy ještě důležitějších, byť nevyřčených cílů: předně prolomit diplomatickou izolaci se strany Západu, do níž se Rusko dostalo v důsledku svých akcí na Ukrajině v roce 2014, zadruhé pak obnovit pozici Ruska coby velmoci s globálním dosahem, která dokáže zpochybňovat světový řád, v němž dominovaly Spojené státy.  

"Rok poté jsou výsledky smíšené," konstatuje odborník. Deklaruje, že se podařilo naplnit cíl záchrany syrského režimu, jelikož Asad obnovil svou kontrolu nad strategickými částmi Sýrie a nyní ho nelze svrhnout, dokud za něj Rusko a Írán budou bojovat. "Umírněné opoziční skupiny byly oslabeny a mísí se s džihádistickými teroristy, čímž přestávají být legitimní alternativou režimu," píše Frolov.

Rusko je však zároveň nadále zaneprázdněno bojem s džihádisty ve stále krvavějších bitvách o Aleppo a Idlib, varuje analytik. Dodává, že rychlé stažení se z války již nepřipadá v úvahu, jelikož by vyústilo v kolaps Asadova režimu, přičemž sám syrský vládce narušuje ruské snahy o politické urovnání, jelikož nehodlá pobízet Rusko ke stažení se z bojiště.    

"Cíl dosáhnout strategického průlomu se Západem a geopolitické parity se Spojenými státy (Rusku) nadále uniká," pokračuje Frolov. Podotýká, že Rusko se samo dostalo do pozice, kdy je v Sýrii nepostradatelné, avšak Západ s ním nevyjednává o Ukrajině, ani o post-studenoválečném bezpečnostním uspořádání v Evropě.    

Hrozí vojenský střet v Sýrii

Washington s Moskvou úzce spolupracoval na zajištění trvalejšího klidu zbraní a posunu k politickému urovnání v Sýrii a Rusko se ženevskou dohodou z 12. září přiblížilo tomu, co Phil Gordon, bývalý poradce amerického prezidenta Baracka Obamy pro Blízký východ, popsal jako "čisté vítězství", kosntatuje bývalý diplomat. Vysvětluje, že tato dohoda měla zabránit změně režimu v Damašku v dohledné době, ulehčit přímou vojenskou a zpravodajskou spolupráci USA s Ruskem proti teroristickým skupinám a zmírnit náklady, které Rusko do syrského konfliktu investuje.

"Dohoda se však nyní rozpadla," zdůrazňuje expert. Připomíná, že ji provázelo vzájemné obviňování z jejího porušování, vzletná rétorika a další boje. Probíhá režimní ofenziva na východě Aleppa a Sýrie se pozvolna stává novou arénou pro konfrontaci a potenciální přímý vojenský střet mezi Ruskem a Spojenými státy, soudí Frolov.     

Dohoda byla podle odborníka zřejmě odsouzena k nezdaru od samého začátku, jelikož obě strany tušily, že nedokážou vynutit dodržení svých závazků, přimět Asada a rebely k trvalému příměří a obnovit rozhovory pod patronátem OSN o politické transformaci. Rusové věděli, že USA nejsou v pozici, aby mohly oddělit umírněné povstalce od an-Nusry, dodává bývalý diplomat s tím, že Rusko si chytře vymohlo právo nadále neomezeně bombardovat největší opoziční islamistické uskupení Anhar al-Šám a Džaíš al-islám.  

Spojené státy doufaly, že Moskva uzemní Asadovo letectvo, které útočí na civilisty, avšak syrský vládce chce porazit povstalce v Aleppu za každou, jelikož by to zřejmě znamenalo konce povstání ve velkých městech, uvádí expert. Soudí, že Moskva nakonec souhlasila s Damaškem, že vojenské vítězství v Aleppu je důležitější než křehká dohoda s Washingtonem konzervující pat.    

"Nyní je tlak na Obamovu administrativu, aby zvýšila cenu, kterou Asad a Moskva platí za své plošné bombardování v Aleppu," pokračuje odborník. Varuje, že se pracuje na nediplomatických možnostech, například posílení dodávek zbraní pro umírněné povstalce v podobě dalekonosných děl a ručních protiletadlových zbraní či úderech střel s plochou dráhou letu na režimní vojenské letecké cíle.  

Pokud budou takové útoky schváleny, Washington se ponoří do přímé vojenské konfrontace s Ruskem, domnívá se Frolov. Předpokládá, že Rusko by se snažilo americké rakety sestřelovat za pomoci moderních protivzdušných systémů a zintenzivnilo bombardování zásobovacích linií pro povstalce. "Zírající Washington by dal Moskvě vše, co chtěla: uznání ruského rovného statutu ze strany Spojených států a pozvánku k debatě o ruských geopolitických zájmech," tvrdí expert.

Poslední rétorika Moskvy, která obvinila mluvčího amerického ministerstva zahraničí Johna Kirbyho z podněcování k teroristickým útokům v ruských městech, může dle bývalého diplomata naznačovat, že Rusko je připraveno na "pěstní souboj" s USA. "Obama, který se zatím mistrně vyhýbal boji s Putinem, by tak nakráčel přímo do jeho pasti," uzavírá Frolov.  

Témata:  Sýrie,  Rusko,  USA