Přesně před rokem, kdy Rusko vstupovalo do syrské války, se jeho krok zdál jako chytrý politický tah, konstatuje bývalý ruský diplomat a mezinárodněpolitický analytik Vladimir Frolov. V komentáři pro server Moscow Times připomíná, že Moskva z nutnosti intervenovala s cílem zachránit svého spojence, syrského prezidenta Bašára Asada, jejehož režim tehdy balancoval na hraně porážky od ozbrojené opozice a radikálních islamistických sil, včetně teroristických organizací Islámský stát (IS) a Fronta an-Nusrá, nebo-li odnože Al-Káidy.
Smíšené výsledky
Krátká, ale intenzivní vzdušná kampaň na podporu pozemní ofenzivy syrské armády a jejího íránského spojence byla koncipována jako způsob zvratu vojenské situace na bojišti, konstatuje Frolov. Dodává, že Moskva kalkulovala s tím, že Asada následně půjde přimět k politickému urovnání, které by ho udrželo u moci coby hráz proti chaosu a nestabilitě arabského jara podporovaného Spojenými státy.
Tím, že Rusko tuto operaci prezentovalo jako svůj příspěvek k válce proti IS, kterou již v Sýrii a Iráku vedla mezinárodní koalice v čele s USA, své intervenci dodalo mezinárodní legitimitu, vysvětluje expert. Domnívá se, že akce navíc mohla dosáhnout z pohledu Moskvy ještě důležitějších, byť nevyřčených cílů: předně prolomit diplomatickou izolaci se strany Západu, do níž se Rusko dostalo v důsledku svých akcí na Ukrajině v roce 2014, zadruhé pak obnovit pozici Ruska coby velmoci s globálním dosahem, která dokáže zpochybňovat světový řád, v němž dominovaly Spojené státy.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Rok poté jsou výsledky smíšené," konstatuje odborník. Deklaruje, že se podařilo naplnit cíl záchrany syrského režimu, jelikož Asad obnovil svou kontrolu nad strategickými částmi Sýrie a nyní ho nelze svrhnout, dokud za něj Rusko a Írán budou bojovat. "Umírněné opoziční skupiny byly oslabeny a mísí se s džihádistickými teroristy, čímž přestávají být legitimní alternativou režimu," píše Frolov.
Rusko je však zároveň nadále zaneprázdněno bojem s džihádisty ve stále krvavějších bitvách o Aleppo a Idlib, varuje analytik. Dodává, že rychlé stažení se z války již nepřipadá v úvahu, jelikož by vyústilo v kolaps Asadova režimu, přičemž sám syrský vládce narušuje ruské snahy o politické urovnání, jelikož nehodlá pobízet Rusko ke stažení se z bojiště.
"Cíl dosáhnout strategického průlomu se Západem a geopolitické parity se Spojenými státy (Rusku) nadále uniká," pokračuje Frolov. Podotýká, že Rusko se samo dostalo do pozice, kdy je v Sýrii nepostradatelné, avšak Západ s ním nevyjednává o Ukrajině, ani o post-studenoválečném bezpečnostním uspořádání v Evropě.
Hrozí vojenský střet v Sýrii
Washington s Moskvou úzce spolupracoval na zajištění trvalejšího klidu zbraní a posunu k politickému urovnání v Sýrii a Rusko se ženevskou dohodou z 12. září přiblížilo tomu, co Phil Gordon, bývalý poradce amerického prezidenta Baracka Obamy pro Blízký východ, popsal jako "čisté vítězství", kosntatuje bývalý diplomat. Vysvětluje, že tato dohoda měla zabránit změně režimu v Damašku v dohledné době, ulehčit přímou vojenskou a zpravodajskou spolupráci USA s Ruskem proti teroristickým skupinám a zmírnit náklady, které Rusko do syrského konfliktu investuje.
"Dohoda se však nyní rozpadla," zdůrazňuje expert. Připomíná, že ji provázelo vzájemné obviňování z jejího porušování, vzletná rétorika a další boje. Probíhá režimní ofenziva na východě Aleppa a Sýrie se pozvolna stává novou arénou pro konfrontaci a potenciální přímý vojenský střet mezi Ruskem a Spojenými státy, soudí Frolov.
Dohoda byla podle odborníka zřejmě odsouzena k nezdaru od samého začátku, jelikož obě strany tušily, že nedokážou vynutit dodržení svých závazků, přimět Asada a rebely k trvalému příměří a obnovit rozhovory pod patronátem OSN o politické transformaci. Rusové věděli, že USA nejsou v pozici, aby mohly oddělit umírněné povstalce od an-Nusry, dodává bývalý diplomat s tím, že Rusko si chytře vymohlo právo nadále neomezeně bombardovat největší opoziční islamistické uskupení Anhar al-Šám a Džaíš al-islám.
Spojené státy doufaly, že Moskva uzemní Asadovo letectvo, které útočí na civilisty, avšak syrský vládce chce porazit povstalce v Aleppu za každou, jelikož by to zřejmě znamenalo konce povstání ve velkých městech, uvádí expert. Soudí, že Moskva nakonec souhlasila s Damaškem, že vojenské vítězství v Aleppu je důležitější než křehká dohoda s Washingtonem konzervující pat.
"Nyní je tlak na Obamovu administrativu, aby zvýšila cenu, kterou Asad a Moskva platí za své plošné bombardování v Aleppu," pokračuje odborník. Varuje, že se pracuje na nediplomatických možnostech, například posílení dodávek zbraní pro umírněné povstalce v podobě dalekonosných děl a ručních protiletadlových zbraní či úderech střel s plochou dráhou letu na režimní vojenské letecké cíle.
Pokud budou takové útoky schváleny, Washington se ponoří do přímé vojenské konfrontace s Ruskem, domnívá se Frolov. Předpokládá, že Rusko by se snažilo americké rakety sestřelovat za pomoci moderních protivzdušných systémů a zintenzivnilo bombardování zásobovacích linií pro povstalce. "Zírající Washington by dal Moskvě vše, co chtěla: uznání ruského rovného statutu ze strany Spojených států a pozvánku k debatě o ruských geopolitických zájmech," tvrdí expert.
Poslední rétorika Moskvy, která obvinila mluvčího amerického ministerstva zahraničí Johna Kirbyho z podněcování k teroristickým útokům v ruských městech, může dle bývalého diplomata naznačovat, že Rusko je připraveno na "pěstní souboj" s USA. "Obama, který se zatím mistrně vyhýbal boji s Putinem, by tak nakráčel přímo do jeho pasti," uzavírá Frolov.
Související
19. dubna 2024 9:32
9. dubna 2024 13:35
13. června 2023 10:31
10. května 2023 14:01
19. března 2023 9:09
7. března 2023 13:20