Ukrajina potřebuje obranu před Kremlem, varuje známý ruský šachista Kasparov

„Všechny tyto věci se mohou zdát nudné, asi si myslíte, že by to měli řešit politici a byrokraté a že to není záležitost na referendum. Ale nenechme se mýlit, je to hlas, který bude mít velký význam pro budoucnost Evropy. Jedná se o hlasování o tom, zda Evropské unii stojí za to bojovat proti svým vnitřním i vnějším nepřátelům. Existence tohoto referenda je sama o sobě dostatečný důkaz, že jsou tito nepřátelé skuteční a že jsou aktivní. Nizozemská reakce řekne hodně o tom, jak je Evropská unie připravena chránit sebe a své základní hodnoty," píše k referendu na stránkách medium.com Kasparov.

Otázka boje života na život a na smrt o národní nezávislost a svobody jednotlivců v Evropě byla podle něj po pádu Sovětského svazu v roce 1991 zatlačena do pozadí jako nepotřebná. „Byla to doba radosti, zejména pro ty, kteří jako já strávili celou generaci na špatné straně Železné opony. Tento pocit však vedl k sebeuspokojení a kvůli tomu teď není náš imunitní systém schopen bojovat, když se objevila hrozba," myslí si ruský opoziční politik a odpůrce Vladimira Putina.

Ukrajinský boj ještě není u konce

Ukrajina podle něj od osvobození také prožila okamžiky radosti, její boj za nezávislost však prý není stále u konce. „Před dvěma lety se Ukrajina stala první evropskou zemí od dob druhé světové války, jejíž hranice byly narušeny a jejíž území bylo silou odtrženo. Vladimir Putin nemohl akceptovat, že jeho zkorumpovaný loutkový režim v Kyjevě byl Ukrajinci odmítnut. Historické vztahy Ukrajiny s Ruskem by měly být ukázkou špatného vztahu. Ukrajině by mělo být umožněno uniknout z vlivu Moskvy a přijmout evropskou demokracii," píše politik v souvislosti s nizozemským referendem.

Mnozí už podle něj zapomněli, že dohoda o přidružení, jakkoliv nudně ten název zní, již zabránila prolití další krve a šíření ohně na Ukrajině. „Revoluce na Majdanu, která vyústila v úprk Putinova klientelistického spojence Viktora Janukovyče, byla přímým důsledkem Janukovyčova odmítnutí asociační dohody ve prospěch lepších vztahů s Moskvou. Krvavou událost na Maidanu, která vedla k vypuzení Janukovyče, rychle následovala ruská invaze na Krym a východní Ukrajinu, kde jsou síly Kremlu stále velmi aktivní. Několik tisíc členů ukrajinských ozbrojených sil zemřelo, padlo ještě mnohem více civilistů - včetně 298 lidí, kteří zemřeli, když byl ruskou raketou nad východní Ukrajinou sestřelen let Malaysia Airlines. Všichni zemřeli v přední linii boje o evropský sen a za boj za územní celistvost Ukrajiny," tvrdí Kasparov.

Putinovým cílem se stala destabilizace a zničení ukrajinského státu

„Putin byl šokován, když zjistil, že se k němu Ukrajinci nechtějí připojit, dokonce ani etničtí Rusové na východě. Místo toho se připojili k ukrajinské armádě, aby ho odehnali. Putinovým cílem se stala destabilizace a zničení ukrajinského státu, s využitím hybridní války a propagandy. Ukrajina je chudá a zranitelná politicky i ekonomicky a 45 milionů občanů nutně potřebuje podporu proti kruté Moskvě. Dohoda o přidružení je jedním ze způsobů, jak tuto podporu poskytnout," burcuje Rus.

Aby bylo možné Ukrajinu lépe izolovat, využil podle něj Putin rovněž další metody, a ty zacílil přímo do srdce Evropské unie. „Kreml podporuje krajně pravicové a protievropské skupiny na celém kontinentu, některé otevřeněji než jiné. Díky takové ruské propagandě, která se šíří negativitu a neshody Putin usiluje o zrušení sankcí uvalených po připojení Krymu - a mnoho západních politiků s ním ochotně spolupracuje," varuje šachista.

„Záplava přistěhovalců do Evropy, xenofobie a politické vlny, které tyto události produkují, se staly nejnovějšími zbraněmi v Putinově arzenálu destabilizace a nejednotnosti. Ruská armáda pokračovala v bombardování civilistů v Sýrii, aby zvýšila tento tok, zatímco spojenci Kremlu v Evropě toho využili k politickým ziskům," myslí si bojovník za lidská práva.

Lidé nemají rádi konflikty a na to Putin spoléhá

Angela Merkelová je podle něj hlavním cílem Putina. Německo pak šachista považuje, stejně jako v téměř všechny západní demokracie, především kvůli otevřenosti médií a politickým systémům za nebezpečně náchylné k agresivním vnějším vlivům. „Nizozemsko není výjimkou a není vůbec pochyb o tom, že byl Kreml aktivní při prosazování referenda. Lidé nemají rádi konflikty a často raději žijí v popření, i když následky nečinnosti mohou být veliké. Putin si je toho dobře vědom a tak omezuje svou agresivitu na cesty, u kterých je nepravděpodobné, že vyprovokují přímou odpověď. Je velmi šťastný, že vedoucí představitelé svobodného světa omlouvají jeho akce, které vedly ke smrti mnoha lidí - a bohužel mu tak i nadále vychází vstříc," píše Kasparov.

Jediným způsobem, jak tento riskantní trend zastavit, je podle něj postavit se silám, které se snaží Evropu roztrhnout. „Krym je Ukrajina a Ukrajina je Evropa. Dohoda o přidružení je záchranné lano svobodného světa, které Ukrajina zoufale potřebuje. Pokud se Evropa, počínaje Nizozemskem, pokusí toto záchranné lano odříznout, stejnou čepelí brzy rozkrájí Evropskou unii na kusy. Pokud se tak stane, jásot bude znít touze v sálech Kremlu," dodává ostře.

Témata:  Garri Kasparov,  Rusko,  Ukrajina