Putinova odvaha jako předmět obdivu? Odborník varuje před riziky

Nová pravda na obzoru

V Sýrii, kde v průběhu minulého roku Rusko stále více nastavovalo agendu, uvedeného cíle Kreml v zásadě dosáhl, soudí Baunov. Podotýká, že navzdory tomu Moskva 3. října oznámila, že pozastavuje dodržování americko-ruské dohody o zbraňovém plutoniu podepsané v roce 2000, přičemž obě země si vyměňují výhrůžky a vzájemná obvinění v celé řadě otázek a jejich vztahy náhle klesly na nové dno.    

"Zdá se, že ruské vedení zahodilo veškeré své úspěchy z loňského roku," píše analytik. Pokládá si otázku, co za tímto zhroucením vlastně stálo. Situace v Sýrii s tím má podle Baunova mnoho do činění, ale nejedná se o jediný faktor. Rusko totiž touží začít novou kapitolu ve vztazích se Západem a nastolit novou linii pravdy, která přebije vše, co se doposud stalo, soudí odborník.  

Prezident Vladimir Putin minulý rok navrhl, aby největší světové mocnosti vytvořily koalici k boji proti Islámskému státu (IS), pokračuje expert. Dodává, že Západ nejprve nebral tento návrh vážně, pak ale Rusko dosáhlo vítězství nad bojovníky IS a osvobodilo syrskou Palmýru.

Rusko tím v zásadě přinutilo Západ spolupracovat s ním ohledně Sýrie, čehož využívalo k úniku ze své mezinárodní izolace, konstatuje Baunov. Připomíná, že Američané následně ukončili svou spolupráci s Moskvou jen pár týdnů poté, co oznámili její zahájení. Důvody jsou podle odborníka nasnadě. Moskva obvinila Spojené státy z náletu, který zlikvidoval celý pluk syrské armády, přičemž hovořila o závažném narušení boje s IS, poukazuje analytik. Doplňuje, že USA pak přiřkly Rusku vinu za útok na humanitární konvoj, načež následovalo  bombardování Aleppa, které mezi oběma stranami vyvolalo zuřivé neshody.    

"Rusko však zašlo dále - přeměnilo místní krach bilaterálních vztahů v globální (záležitost)," pokračuje expert. Odkazuje na prohlášení prezidenta Putina, že Rusko pozastavuje participaci na dohodě o zbraňovém plutoniu z roku 2000, které ospravedlňoval údajnou zásadní změnou podmínek a ohrožením strategické stability v důsledku amerických akcí.      

Také nová Státní duma začne funkční období tím, že schválí text odsuzující Spojené státy za kroky vedoucí k zásadním změnám strategické stability, připomíná Baunov. Podmínky, které si Rusko stanovilo pro návrat k dodržování smlouvy pak označuje za extrémní. Moskva požaduje, aby USA snížily svou vojenskou přítomnost ve státech, které vstoupily do NATO po roce 2000 a odvolaly tzv. Magninského zákon, zákon na podporu ukrajinské svobody, zrušily veškeré protiruské sankce a odškodnily Rusko za škody, které tyto sankce napáchaly jeho hospodářství, vyjmenovává odborník.    

Putin předběhl Clintonovou

Tvrdší postup americké strany pak podle experta podpořila i zpráva Nizozemskem vedených vyšetřovatelů ohledně sestřelu letu MH-17. "Ačkoliv většina světa již věděla, že Moskva nese v nějaké podobě odpovědnost na katastrofě, zpráva má právní rozměr," vysvětluje Baunov. Dodává, že síla nizozemské zpráva spočívá v tom, že není politická a demonstruje, že kola spravedlnosti budou drtit jakoukoliv politickou realitu a jejich pohyb do jisté míry znepříjemní Putinovi jeho poslední prezidentské období.  

Rozhodnutí Moskvy rozejít se s USA napomohl ještě jeden faktor, soudí analytik. Označuje za něj americkou prezidentskou volební kampaň, v níž hraje Rusko prominentní roli, přičemž Američané ho momentálně označují za svého plnohodnotného globálního protivníka. "Šokující není to, že Rusko si někde v zahraničí počíná nevybíravě, ale že se přímo vměšuje do domácí americké politiky," poukazuje Baunov s tím, že média a politici ve Spojených státech nyní v zásadě opakují Putinova slova, že Rusko je přímou hrozbou pro americkou bezpečnost.      

V případě více než pravděpodobného vítězství Hillary Clintonové bude velmi obtížné tuto rétoriku utlumit, domnívá se expert. Konstatuje, že představitelé nové administrativy, kteří nedávno hovořili, že mocný cizí protivník se snaží zemi zničit skrze politické manipulace, nebudou jednat, jako by se nic nestalo a Putin bude muset ve svém posledním volebním období čelit nepřátelsky naladěnému mezinárodnímu prostředí.  

"Rusko se tudíž rozhodlo nečekat, až ho Spojené státy potrestají, a namísto toho převzalo iniciativu a dohnalo (vzájemné) vztahy na samotné dno," vysvětluje Baunov. Soudí, že předpoklad Moskvy zní, že pokud jsou vztahy tak hluboko, mohou pouze stoupat. Od Putina tak jde o odvážný politický tah, o němž doufá, že mu poskytne větší volnost k manévrování v otázkách, jako je Aleppo či Donbas, myslí si expert. Dodává, že takový předpoklad v sobě nese jasná rizika a zdánlivé dno pod sebou může skrývat ještě další, mnohem hlubší.   

Témata:  Rusko,  USA,  Vladimír Putin