Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin se otevřeně vyjádřil k Ukrajině i USA

Vladimir Putin, prezident Ruské federace
Vladimir Putin, prezident Ruské federace
Foto: kremlin.ru

Moskva – Ruský prezident Vladimir Putin vystoupil s projevem na investičním fóru v Moskvě organizované skupinou VTB Capital. Tématem letošního ročníku bylo „Zachování odpovědnosti, rozšiřování příležitostí“. V rámci diskuze pak Putin odpovídal na otázky přítomných, řeč přišla i na vztahy s USA a děním na Donbasu. Přepis byl zveřejněn na oficiálních stránkách Kremlu.

Někdejší americký americký kongresman a současný partner v advokátní kanceláři Greg Walsh přiznal, že je znepokojen zhoršující se kvalitou americko-ruských vztahů. Podle něj by se podnikatelům v Rusku i ve Spojených státech vedlo lépe, kdyby byly vztahy mezi oběma zeměmi silnější. Zajímal se proto o to, co si o tom myslí Putin a jaké kroky by měly být přijaty, aby došlo k oteplení vztahů. Zároveň ho zajímalo, jaké bariéry brání realizaci dohod z Minsku a kdy by tyto dohody mohly být plně zavedeny, aby došlo ke zrušení západních sankcí.

„Jsme rovněž znepokojeni zhoršením rusko-amerických vztahů. Není to naše volba. Nikdy jsme se o to nesnažili. Naopak, chceme mít přátelské vztahy s velkými zeměmi a předními světovými ekonomikami, jako je ta americká," odpověděl mu Putin.

„Zmínil jste se o krizi na Ukrajině. Nicméně jsme to nebyli my, kdo na Ukrajině způsobil převrat. Byli jsme to my, kdo to udělal? Ne. Naši američtí partneři nijak zvlášť netají, že do značné míry financovali radikální opozici a způsobili neústavní změnu vlády, přestože se vše dalo udělat jinak. Bývalý prezident Janukovyč splnil všechny požadavky a byl připraven uspořádat předčasné volby. Místo toho přišel puč. Proč?" spustil prezident.

Museli jsme bránit Donbas

Moskva pak podle něj musela bránit rusky mluvící obyvatelstvo na Donbasu. „Kdy jsme museli reagovat na touhu lidí žijících na Krymu k návratu do Ruské federace, spustila se nová spirála anti-ruské politiky a byly zavedeny sankce," tvrdil Putin. Odborník na extremismus Anton Shekhovtsov na sociálních sítích poukázal, že Putin těmito slovy jiř poněkolikáté přímo potvrdil, že provedl invazi na východní Ukrajinu. „Je to velká věc. Jak na to zareaguje Západ?" ptá se.

„Zmínil jste dohodu z Minsku. Ale my nejsme ti, kdo ji sabotují. Nemohu si pomoci a musím zopakovat: nemůžeme za současné orgány změnit ukrajinskou ústavu. Kyjev je klíčovým faktorem. Nemůžeme zavést zákon o zvláštním postavení správy v Donbasu, protože nebyl dosud realizován," uvedl Putin. Tvrdil také, že proruští separatisté už delší dobu nereagují na ostřelování ukrajinských ozbrojených sil.

I proto by se prý dalo čekat, že začnou politická jednání – zatím se prý ale nic neděje a mezi zástupci Donbasu a Kyjevem žádná komunikace neprobíhá. „Nedojde k žádnému pokroku, aniž by bylo dosaženo politické dohody. To je první věc," vysvětloval. „A teď odpovím na hlavní otázku. Co je třeba udělat, aby došlo k normalizace situace? Strany by měly jednat jako partneři a vzít v úvahu zájmy toho druhého. Jsme na to připraveni," myslí si Putin.

Je Rusko připraveno spolupracovat s Clintonovou?

Walsh pak otázku doplnil. Naznačil, že prezidentskému kandidátu Donaldu Trumpovi se v poslední dobře příliš dobře nevede. Zeptal se proto na to, zda je Putin připraven na možnou spolupráci s demokratkou Hillary Clintonovou, která ruského prezidenta nařkla ze „šikany" a tvrdí o něm, že je „vypočítavý". Na závěr ho zajímala otázka údajných ruských hackerských útoků na USA a válečné zločiny v Sýrii.

„V každém případě budeme pracovat s jakýmkoliv vůdcem USA, nehledě na to, kdo bude prezident. Není to tak dávno, asi deset let, co Rusko nikdo zmínil, nebylo o čem mluvit, pokud jde o Rusko, protože to byla regionální mocnost, která byla nezajímavá. Dnes je Rusko problémem číslo jedna v celé volební kampani. Je to hlavní bod," posteskl si Putin.

Poukazuje, že ti, kteří „zneužívají proruskou rétoriku, kazí naše mezinárodní vztahy". „A to je špatné jak pro naši zemi, tak pro celé mezinárodní společenství. Nezapomínejme, že v celosvětovém měřítku neseme zvláštní zodpovědnost jako dvě největších jaderné mocnosti za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti na celosvětové úrovni," tvrdil také prezident.

Hackerské útoky nejsou v zájmu Ruska

„Pokud jde o předpoklad, že Rusko vyvíjí tlak na někoho v jiných zemích. Kdo nám to říká? Kdo to říká? Naši partneři. Americká administrativa nedělá nic, jen vyvíjí tlak na všechny země. Odposlouchává a své spojence pomocí těchto informací ždímá. To je moje odpověď na útoky hackerů," řekl tvrdě Putin.

„Čeho budeme ještě svědky? Nějací hackeři zveřejnili informace o nepatřičném chování kampaně Clintonové. Objevilo se hysterické obviňování, že je to v zájmu Ruska. Ale nic z toho v zájmu Ruska není. Vyšilují, že se pozornost amerického lidu odvrací od důležitých bodů kvůli tomu, co bylo publikováno hackery. A je důležité říct, že veřejné mínění je manipulováno, ale nikdo o tom nemluví. Všichni mluví o tom, kdo to udělal, ale je tak důležité, kdo to udělal? Důležitý je obsah těchto informací," dodal Putin.

Témata:  Vladimír Putin Rusko USA

Související

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 21:27

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.