Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Boj proti změnám klimatu pokračuje, 150 států sníží produkci skleníkových plynů

Ledovec, Antarktida
Ledovec, Antarktida
Foto: Pixmac

Kigali - Na konferenci ve Rwandě se rozhodlo o dalším postupu v boji proti globálním klimatickým změnám. 150 států omezí používání fluorovaných uhlovodíků (HFC), což je jedna z kategorií skleníkových plynů.

Výsledek jednání dnes oznámil rwandský ministr přírodních zdrojů Vincent Biruta. Dohoda, ke které se připojil i americký ministr zahraničí John Kerry, rozděluje země do tří skupin.

Rozvinuté země, jako jsou USA či většina Evropy, se zavázaly snížit používání průmyslově produkovaných HFC o deset procent do roku 2019, v roce 2036 pak snížení dosáhne 85 procent.

Rozvojové státy, které jsou rozděleny do dvou skupin, zmrazí užívání zmíněných plynů do roku 2024, respektive 2028, poté využívání HFC začnou postupně snižovat. Do kategorie zemí, pro které platí pozdější termín, patří Čína, Indie, Pákistán či státy v Perském zálivu.

HFC se používají jako náhrada freonů například v ledničkách či klimatizacích. Tyto plyny sice podle vědců nepoškozují ozonovou vrstvu. Odborníci předpokládají, že rychlé snížení produkce HFC výrazně zpomalí klimatické oteplování, a to možná až o 0,5 stupně Celsia do roku 2100.

Jednání ve rwandské metropoli Kigali je součástí montrealského protokolu, který vstoupil v platnost v roce 1987. V něm se drtivá většina států zavázala ke kontrole výroby chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu a k postupnému omezení jejich používání. Náhradou těchto látek, známých jako chlor-fluorované uhlovodíky (CFC), mezi které patří i freony, byly právě HFC. Ty sice pomohly zastavit rozklad ozonové vrstvy, ale vedlejším efektem je zmíněná velká schopnost HFC udržet na planetě teplo.

Témata:  globální oteplování Rwanda

Související

Aktuálně se děje

10:18

První slova Šárky Grossové. Spekulace o novém vztahu sílí

Už nemohla mlčet. Šárka Grossová se rozhodla poprvé reagovat na spekulace, které se v posledních dnech vyskytly kolem její osoby a spojují ji s jedním kontroverzním mužem. Dozvíme se pravdu?

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Džibutsko

Analýza

Tajemství Džibutska. Jak se z neviditelné africké země stala křižovatka, kde se protínají zájmy velmocí?

Relativně stabilní Džibutsko leží u průlivu Bab-al-Mandab mezi Rudým mořem a Adenským zálivem, kudy proudí až třetina světové námořní dopravy. V regionu zmítaném válkami, kolapsy států i vzestupem radikálních hnutí se právě zde kříží zájmy USA, Číny, Ruska i Íránu. Africký roh už dávno není opomíjenou periferií. Proměňuje se v laboratoř nového typu globálního soupeření – a to vše na pozadí bezpečnostní krize, která může vážně narušit světový obchod.