Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidé ve Švédsku podpalují uprchlická centra, k útoku z 11. října se hlásí IS

Švédsko
Švédsko
Foto: Pixabay

Stockholm - Dva požáry byly zaznamenány od soboty v uprchlických střediscích v oblasti švédské metropole. Budovy byly včas evakuovány, nikdo nebyl zraněn. K útoku z 11. října se přihlásili džihádisté.

Policii případy vyšetřuje s podezřením ze žhářství. Ve Švédsku loni požádalo o azyl asi 163.000 migrantů, což vyvolává ve společnosti napětí.

V noci na dnešek zachvátil požár uprchlické středisko ve městě Sigtuna severně od Stockholmu. Budova, v níž bydlelo devět migrantů, byla ohněm zcela zničena. V noci na neděli vzplálo uprchlické středisko ve stockholmské čtvrti Fagersjö, kde bydlelo 40 cizinců, kterým bylo nedávno uděleno povolení k pobytu ve Švédsku.

K malému požáru z 11. října v jihošvédském městě Malmö, který mnohá místní média ani nezaznamenala, se dnes přihlásila teroristická skupina Islámský stát. Podle policie žháři hodili do budovy zápalné láhve.

Ve svém periodiku Al-Naba Islámský stát napsal, že požár v Malmö založil "válečník z chalífátu". Podle článku IS komunitní centrum využívali "nevěřící", což podle švédských médií znamená vyznavači šíitské větve islámu. Švédský expert zabývající se teroristickými útoky Magnus Ranstorp nicméně upozornil, že se IS často hlásí k teroristickým útokům, s nimiž nemá nic společného.

Témata:  Švédsko Islámský stát uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.