Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Juppé chce posunout hraniční kontroly do Británie, Mayová je proti

Vlajka Velké Británie a EU
Vlajka Velké Británie a EU
Foto: Pixabay

Paříž - Dosavadní favorit na nového francouzského prezidenta Alain Juppé dnes vzkázal Londýnu, že by se měla změnit francouzsko-britská dohoda z roku 2003, která posunula britské hraniční kontroly na francouzskou stranu Lamanšského průlivu.

Podle francouzsko-britské dohody podepsané v Le Touquet mohou Britové provádět pasové kontroly mezi Lamanšským průlivem na severu Francie a naopak. Britská hranice je tak de facto ve Francii a migranti, kteří se snaží dostat do Británie, jsou zablokováni na "území nikoho" v Calais a podél severního pobřeží Francie, uvedl britský list The Guardian.

U severofrancouzského města Calais vznikl provizorní uprchlický tábor, v němž nyní žije kolem 8000 migrantů ze zemí Asie, Blízkého východu a Afriky, kteří se snaží dostat do Británie. Minulý měsíc prezident François Hollande oznámil, že do konce roku vláda tábor zruší a tamní migranty přemístí, nebo je deportuje.

"Nemůžeme připustit, abychom na francouzském území selektovali lidi, které Británie chce, nebo nechce. Je na Británii, aby udělala tutu práci," řekl Juppé v Paříži v rozhovoru s několika evropskými médii. "Nemůžeme tolerovat to, co se děje v Calais, obraz naší země je katastrofální a má to extrémně vážné ekonomické a bezpečnostní následky pro lidí žijící v Calais," prohlásil také bývalý konzervativní premiér.

"Současná francouzská vláda jasně sdílí názor britské vlády, že dohoda z Le Touquet (v roce 2003) funguje a že není žádný plán ji pozměnit," zdůraznil podle agentury Reuters mluvčí britské konzervativní premiérky Theresy Mayové.

Juppé, který býval premiérem za prezidenta Jacquese Chiraka a je dlouholetým starostou Bordeaux, se vyjádřil také k plánovanému odchodu Británie z EU. "Vybrali jste si a my respektujeme vaši volbu. Nyní ale musí být rychle převedena v činy," řekl britského listu.

Témata:  Alain Juppé uprchlíci Velká Británie Francie

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.