Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Snížení globálního oteplování přinese růst světového HDP

Zbytky ledovce, Island
Zbytky ledovce, Island
Foto: Pixmac

Marrákeš (Maroko) - Omezení růstu průměrné teploty na zemi na 1,5 stupně celsia, cíl pařížské dohody o klimatu, by zabránilo ekonomickým ztrátám v rozsahu 12 bilionů dolarů (304 bilionů Kč).

Sdělila to dnes OSN. Podle její studie, zveřejněné na klimatické konferenci v Marrákeši, by se ale do roku 2050 musely zrušit emise uhlíkových plynů a celý svět by přešel na obnovitelné energie.

Podle studie je taková změna dosažitelná. Pokud by se povedla, vzniklo by do roku 2030 o 68 procent více pracovních míst napojených na energetiku a 1,1 miliardy lidí bez elektřiny by měla přístup k čisté energii. To by vedlo ke značnému rozvoji. "1,5 stupně je klíčovým požadavkem ohrožených zemí, protože jen tato hodnota umožní našim lidem a životnímu prostředí přežít," uvedla zástupkyně Etiopie na konferenci OSN v Maroku.

"Jak pro rozvinuté tak pro rozvojové země znamená limit 1,5 stupně možnost uchovat si ekonomický růst, " řekl spoluautor studie Michiel Schaeffer.

Na loňské pařížské konferenci o klimatu byl dohodnut cíl snížení globálního oteplování o dva stupně oproti předindustriální době a smluvní strany se zavázaly, že budou usilovat o omezení nárůstu teploty o 1,5 stupně. Dohodu k dnešnímu dni ratifikovalo 110 zemí.

Smlouva ale nemá žádný detailní časový plán nebo konkrétní cíle pro emise jednotlivých zemí. Podle institutu Germanwatch také zatím žádný z hlavních znečišťovatelů nenastoupil cestu ke splnění pařížského závazku.

Témata:  HDP ČR globální oteplování

Související

Aktuálně se děje

9:49

Tragická nehoda na Sokolovsku. Tři lidé nepřežili srážkou dvou aut

Mimořádně tragická nehoda se v pondělí večer stala na Sokolovsku. Tři lidé nepřežili srážku dvou osobních vozidel. Příčinou a okolnostmi nehody se zabývají policisté. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Donald Trump

Analýza

Trumpa nezastaví ani americká ústava. Nejcennější papíry demokracie se ohýbají po celém světě

Donald Trump opět rozvířil debatu o hranicích prezidentské moci, když naznačil, že by rád zůstal ve funkci i po skončení druhého období – což je podle ústavy nemožné. Jeho výroky znovu otevírají otázku, jak odolná je americká demokracie vůči autoritářským tendencím. Historie jiných zemí ukazuje, že ústava sama o sobě nestačí, pokud se ji mocní rozhodnou ohýbat ve svůj prospěch.