Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Turecko se shání po nových raketách. V jednání je ruský systém S-400

Turecko
Turecko
Foto: Pixabay

Ankara - Turecko má zájem o koupi raket. Vyjednává sice s několika státy, nejslibněji ale vypadají jednání s Ruskem, které by mohlo dodat systém S-400.

Loni Turecko zrušilo tender na nákup tohoto systému za 3,4 miliardy dolarů (85,4 miliardy Kč). Ankara následně oznámila, že hodlá vyvíjet vlastní zbraně tohoto typu, ale letos v listopadu jeden z jeho představitelů řekl, že je stále možné, že Turecko rakety koupí.

O tom, že by dodavatelem mohlo být Rusko, se hovořilo po říjnové návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v Turecku. Jednání o armádním kontraktu dnes potvrdil turecký ministr obrany Fikri Işik.

Rusko do oblasti Středomoří dodalo už několik systémů raket země - vzduch typu S-300 a S-400. Umístilo je kolem své letecké základny Latákíja v Sýrii, v dubnu začaly dodávky raket S-300 do Íránu.

Témata:  rakety S-400 Turecko Rusko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.