Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi nedávno věnovali Ukrajincům helikoptéry, tanky a rakety

Ukrajinská armáda
Ukrajinská armáda
Foto: mil.in.ua

Česká republika nedávno věnovala ukrajinské armádě bojové helikoptéry, tanky a raketové systémy, řekl dnes americký ministr obrany Lloyd Austin na tiskové konferenci po virtuálním setkání se zástupci spřízněných zemí, na němž se jednalo o další vojenské pomoci Ukrajině. Česká ministryně obrany Jana Černochová na dotaz ČTK přivítala oceňující slova svého amerického protějšku, podrobnosti o české vojenské pomoci určené Ukrajincům však neposkytla.

Rovněž v minulosti české ministerstvo obrany nechtělo dodávky vojenského vybavení na Ukrajinu specifikovat. Zmínka o vrtulnících darovaných Ukrajincům Českem dnes zazněla poprvé. Asi 20 zemí se podle dnešního Austinova prohlášení zavázalo poskytnout ukrajinské armádě další zbraně.

"Dnešní setkání bylo velmi dobré," řekl Austin o virtuální schůzce skupiny, která se poprvé sešla na jeho pozvání koncem dubna na americké základně Ramstein v Německu.

Austin jmenovitě poděkoval dvěma zemím, a to Dánsku za technologii pro obranu pobřeží a České republice za "její značnou podporu, včetně nedávného darování útočných helikoptér, tanků a raketových systémů".

"Moc si vážím, jak pan ministr Lloyd Austin ocenil Českou republiku. Ale ze zásady naši pomoc Ukrajině blíže nespecifikuji, promiňte,. Připomenu pouze fakt hraničící s jistotou, že do mojí tankové kabelky se toho vešlo a ještě vejde hodně," sdělila Černochová večer ČTK formou textové zprávy. Totéž sdělení ministryně zveřejnila na svém twitterovém účtu.

O darování samohybných houfnic Dana, salvových raketometů RM-70 Grad nebo tanků sovětské výroby T-72 z Česka na Ukrajinu se v minulosti objevily informace v českých i zahraničních médiích, podpořené fotografiemi přepravované techniky nebo snímky této techniky na Ukrajině. Náměstek české ministryně obrany Tomáš Kopečný již dříve ČTK bez upřesnění řekl, že z Česka na Ukrajinu byla dodána mimo jiné těžká technika, raketomety nebo houfnice. Informace o možných dodávkách vrtulníků na Ukrajinu se ale zatím v Česku z oficiálních ani neoficiálních zdrojů neobjevily.

České ministerstvo obrany zatím nechce zveřejnit ani hodnotu vojenského materiálu dodaného na Ukrajinu. Podle Kopečného ale Česko patří ke čtyřem nebo pěti největším dodavatelům vojenského materiálu na Ukrajinu.

"Mnoho zemí daruje dělostřeleckou munici, systémy pobřežní obrany, tanky a další obrněná vozidla, která jsou (pro ukrajinskou armádu) nepostradatelná," uvedl dnes mimo jiné americký ministr obrany a zmínil Itálii, Řecko, Norsko, či Polsko.

Británii poděkoval Austin za to, že koordinuje zasílání bezpečnostní pomoci Ukrajinu a zasílá Kyjevu velké množství vojenského vybavení.

"Každý tady chápe, co je v této válce v sázce," poznamenal šéf Pentagonu.

Austin svolal setkání zástupců spřízněných zemí před necelým měsícem a řekl, že se bude scházet pravidelně jednou za čtyři týdny. Prvních rozhovorů se zúčastnil i tajemník NATO Jens Stoltenberg, ačkoli Austin trval na tom, že setkání nebudou pod hlavičkou Severoatlantické a jsou na nich vítáni i zástupci nealiančních zemí zemí. Za Českou republiku se v dubnu jednání zúčastnil náměstek ministryně obrany Jan Havránek.

Podle Austina se dnešního jednání zúčastnili zástupci více než 40 zemí, od posledního setkání přibylo Rakousko, Bosna a Hercegovina, Kolumbie a Irsko a Kosovo.

Témata:  Lloyd Austin Armáda Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.