Castro jako jasnovidec? Až bude v USA ‚černý‘ prezident a papežem Latinoameričan, říkal kdysi

Osamocený muž mezi dvěma velmocemi?

Fidel byl krom jiného zřejmě tak trochu i vizionář, a to v „mystickém" slova smyslu. Mezi jeho známé výroky patří tento: „USA povedou s Kubou dialog, teprve až v Americe bude ‚černý' president a papežem až se stane Latinoameričan..." Exprezident Castro se dočkal. Jak řekl, tak se také stalo.

Navzdory dobrým vztahům s Ruskem, nebyla Kuba nikdy členem Varšavského paktu. Navzdory animozitě s USA, je doposud na Kubě americká základna Guantánamo. Navzdory protokolu se kubánský lídr v roce 1963 procházel bez svity osobních strážců po půlnoční Moskvě, kde jej Moskvané div že „nerozebrali" sobě domů na suvenýry.

V roce 1972 navštívil Fidel Castro ČSSR. Zřejmě větší „odvaz" byla pro něj 38 dnů trvající návštěva SSSR, kterou vykonal o devět let dříve roku 1963 v dubnu. Vybíráme pro vás z materiálů govoritmoskva.ru., Rossija24 a Rossijskaja gazěta.

Za každou cenu být zadobře s komandantem

O rok dříve (1962) proběhla tzv. „Karibská krize", kdy Kuba nemohla Moskvě prominout fakt, že se konflikt urovnal „za jejími zády". USA a SSSR se rozhodly nerozpoutávat jadernou válku. Sovětský svaz stáhl jaderné střely z Kuby a USA své jaderné rakety z Turecka. Bylo potřeba si Fidela Castra udobřit. Tehdejší generální tajemník SSSR Nikita S. Chruščov jej pozval do Sovětského Svazu, kde bylo nařízeno, aby se Fidel cítil jako doma.

Jestliže Američané hostili Chruščova na svém území v roce 1959 a snažili se, aby se před ním pořádně vytáhli, – jediné co z „bezpečnostních" důvodů Chruščovovi neukázali, byl Hollywood – Chruščov se činil podobně. Nikita Sergejevič věděl, že nyní se musí on vytáhnout před Fidelem. A taky to udělal. Fidel Castro se mohl volně pohybovat po Moskvě a jiných městech SSSR. Komandant nezřídka vyrážel za nákupy dokonce bez svojí ochranky. Poradci se snažili nenechat nic náhodě a do jednoho obchodu za kasu narychlo posadili vysokého státního úředníka – resp. ministra obchodu Uzbekistánu, ministr zápasil s pokladnou, jak mohl. Všiml si Castro, že vůbec nedostal za nákup stvrzenku?

Castro sám zas udivoval tím, že nosil na rukou dvoje hodinky Rolex. V té době nebyly ještě považovány za snobismus, ale byly prý přesné. Fidel měl na jedněch kubánský čas, na druhých ten moskevský.

Fidel Castro – jediný prezident cizího státu vpuštěný do jaderné ponorky

Cesta Castra z Kuby do SSSR podléhala utajení. Proto se Fidelovo letadlo dotklo země nikoli v Moskvě, ale na letišti v Murmansku uprostřed noci; Murmansk je znám svou ponorkovou základnou. Fidel ji chtěl vidět. Sověti šli tak daleko, že jej pustili do jedné z nukleárních ponorek. Castro byl prý zcela nadšen a jeho optimismus podpořili námořníci na ponorce, když mu vysvětlili vlastně skoro názorně (uvedli do bojové pohotovosti jednu z jaderných raket), kterak může být o bezpečí Kuby postaráno prakticky za jakéhokoli místa na Zemi, tedy i z území SSSR, kde ponorka zrovna kotvila.

Poté, co Castro projel mnoho měst SSSR (navštívil Taškent, Leningrad, Samarkand...), což v takové míře v rámci jedné návštěvy nepodnikl skoro žádný zahraniční prezident, ani mnohý činovník Ruska, si lídr kubánské revoluce Castro z SSSR „odvezl" 80 tanků; byly postupně poslány na Kubu. SSSR se dále zavázal, že bude Ostrov svobody chránit, v případě že to bude nutné, slíbil bránit Kubu všemi prostředky. Tak alespoň znělo závěrečné komuniké, kterým se uzavírala komandantova návštěva v SSSR.

Chruščov navrhl Castrovi, že bude bohatě stačit, když se na Kubě dislokují sovětští vojáci. Nemusí tam být hned rakety. Už jen přítomnost základny může být pro USA „zadržujícím" faktorem. Tuto základnu, poznamenáváme, o mnoho let později v roce 2001 zrušil pak až současný ruský prezident Vladimír Putin.

Citát:„Kuba je, metaforicky řečeno, Ráj. Je lepší zahynout v Ráji, nežli živořit v pekle"

Fidel Castro

Témata:  Fidel Castro,  Kuba