Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co bude s Kubou po smrti Castra? Smrt vůdce představuje psychologický zlom

Kuba
Kuba
Foto: INT

Havana - Co bude dál s Kubou po smrti bývalého vůdce Fidela Castra se ptají nejen politici a politologové, ale i samotní obyvatelé komunistického ostrova.

V sobotu ráno se Kubánci probudili a zjistili, že je Fidel Castro pryč, napsal list The Washington Post. Od té chvíle, jako by tu zavládl stav jisté otupělosti.

Jen hrstka Kubánců věří tomu, že by smrt Castra přinesla okamžitou proměnu jediné zemi s vládou jedné strany na západní polokouli. Koneckonců chatrné zdraví přimělo Castra stáhnout se do ústraní už v roce 2006 a systém, který vytvořil, dál pokračoval i bez něj.

Ovšem smrt vůdce představuje psychologický zlom. Odtržení od kubánské minulosti a od osobnosti, jež jí dominovala po tři generace. Na Kubě existuje ohromný, sílící tlak - především mezi mladšími - na rychlejší postup změn, které by přinesly nové svobody a lepší životní úroveň.

A nyní musí kubánská vláda zvládnout tato očekávání v době, kdy země čelí nové nejistotě týkající se velmi důležitých vztahů Kuby se Spojenými státy.

Mezi Kubánci, kteří si přejí rychlejší změny, v sobotu po oznámení smrti Fidela Castra zavládl pocit úlevy, byť se ji snažili nedávat příliš najevo. "Lidé už jsou tu hrozně unavení. Zničil tohle místo," řekl v Havaně vysokoškolský student inženýrství, který si nepřál uvést jméno, aby neměl problémy ve škole. "Asi je třeba podívat se na to dobré i na to špatné, ale toho špatného bylo víc," dodal.

"Tohle není jako smrt Stalina nebo Mao Ce-tunga, kdy se lidé vyhrnuli do ulic a mysleli si, že se zhroutil svět," řekl Aurelio Alonso, sociolog a zástupce šéfredaktora kubánského listu Casa de Las Americas.

Po celé roky se v zahraničí spekulovalo, zda by smrt Fidela Castra mohla na Kubě přinést nějakou dramatickou změnu. Ovšem už před osmi, respektive deseti lety si rodina Castrových úspěšně předala moc - a vládu v zemi převzal podstatně zdravější, mladší bratr Raúl. Kontrolu státu má pevně v rukou také armáda a bezpečnostní síly, které nedovolí žádnou organizovanou opozici ani veřejný disent.

Raúl Castro má v plánu odstoupit v roce 2018, a po něm je připravený převzít moc viceprezident Miguel Díaz-Canel, 56letý kariérní politik kubánské komunistické strany, který není s Castrovými nijak spřízněný.

Kuba už se většinou zotavila z těžkého období nouze, které nastalo po rozpadu Sovětského svazu počátkem 90. let, kdy v Havaně propukly nepokoje a Fidel Castro vystoupil na veřejnosti, aby davy uklidnil.

Fidel otevřel Kubu turistice, a loni na ostrov přijelo rekordních 3,1 milionu návštěvníků. Přesto tu sílí nespokojenost se systémem, který Castro vytvořil, a o němž prohlásil, že je "nezvratný". Socialistický systém zaručuje Kubáncům přístup ke zdravotní péči, vzdělání a přídělům potravin, ale po celá desetiletí jim nedokázal zajistit víc, než jen to nejzákladnější. Otázkou zůstává, jestli se Raúl Castro rozhodne zrychlit tempo reforem na ostrově - teď, když je jeho bratr mrtev.

Témata:  Fidel Castro Kuba

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.