Válka na dohled? Ukrajinské rakety jsou před odpálením

O stanovisku Ruské federace již server EuroZprávy.cz informoval. Připomínáme, že Federální služba vzdušené dopravy Ruska (Rossaviacija) se od té doby rozhodla pro odklon letecké dopravy od Kerčského průlivu, která by mohl být vystavena přímým důsledkům ukrajinského cvičení PVO. Připomínáme, že kdyby zde leteckému provozu mimo Ukrajinu nic nehrozilo, Ukrajina by jednostranně neinformovala o „nebezpečí", které zde může vzniknout mezi 1. a 2. prosincem v Ukrajinou oznámených časech letadlům „ve všech letových hladinách". Většina zahraničních médií vyčkává, ostnatý drát na hranicích Ukrajiny a Ruska je zatím „větším problémem".

Hrozí-li hypoteticky škoda vedlejšímu státu a civilní mezinárodní dopravě, dá se bez větších spekulací očekávat, že Rusko zareaguje bezpečnostními opatřeními spočívajícími nejen v odklonu civilních letadel ze zóny Kerčského průlivu. Russia.tv (Rossia 1) dokonce ústy Vladimíra Kyseljova předpokládá, že by se mohla aktivovat ruská PVO a „v případě potřeby" by mohlo dojít k sestřelení objektu vlétnuvšího do suverénního vzdušného prostoru Ruska: „Když bude potřeba, Rusko sestřelí nějaké to ukrajinské ‚harampádí'..."

Kyseljov v pořadu Věsti (Zprávy) uvedl, že to, co pro Porošenka může být jen jedna z řady provokací („durnica"), pro odcházející Obamovu administrativu to může být způsob, jak si v lepším případě jen otestovat schopnost ruské protivzdušné obrany. Svérázný moderátor Kyseljov jde ještě dále.

Vladimír Kyseljov vyslovil zajímavou metaforu o „tonoucím, který se stébla chytá". Porošenko, jehož podpora ze strany USA by mohla nyní zeslábnout, se dost možná pokusí nějakým hrdinským činem demonstrovat Spojeným státům svou „lásku" a loajalitu vůči nim; proto přišel s raketovými střelbami blízko hranic s poloostrovem Krym.

Kyseljov dále uvažuje o dvou aspektech. 1) Nebojí se Porošenko „ostudy" – resp. že se střelby nezdaří z důvodů již přesluhující ukrajinské techniky? 2) Bude Ruská federace sestřelovat aerodynamické cíle, které by mohly vletět do jeho vzdušného prostoru? Kyseljov dále uvádí, že Ukrajina občas provádí raketové testy – čas od času –, ale že o startovacích a dopadových pozicích nikdy nic blíže nesděluje.

Doplňujeme, že svět se již v minulosti pokoušel otestovat schopnosti PVO SSSR (či Ruska). Jedním z nejkurióznějších případů v této souvislosti byl čin osmnáctiletého německého amatérského letce Mathiase Rusta. 28. května 1987 mladík s malým letadlem typu Cessna 172 přistál na Rudém náměstí v Moskvě. Pro SSSR to byla velká ostuda, jelikož pilot přeletěl značný kus teritoria, aniž by došlo k reakci sovětských PVO. Incident se odehrál v Den pohraničních vojsk SSSR.

Mezi kontroverzní otázky patří fakt, že Ukrajina neuzavřela vzdušný prostor nad Donbasem v roce 2014, když tam probíhala (stále probíhá) válka. Tragické následky pro civilní letovou dopravu již byly mnohokrát popsány. Podotýkáme, že na finální obvinění světová veřejnost stále čeká. Vyšetřování probíhá. Proto je podivné, že se vytváří předpoklady k tomu, aby se incident v určité obměně mohl zopakovat. Pokud se zasáhne nějaký cíl nějakou raketou, není divu, že světová média vyčkávají. Zatím je nejasné, zda k tomu dojde, čí raketa sestřelí jaký vzdušný cíl a hlavně, na území kterého státu sestřelený objekt dopadne, pokud se tak stane.

Ukrajina není oficiálně ve válečném stavu s Ruskem, a to ani navzdory připojení Krymu k Rusku. Kdyby však mezi 1. a 2. prosincem v oblasti Kerčckého průlivu šel k zemi objekt náležející k vojenské infrastruktuře, řekněme jiné než ukrajinské, dost možná by to pro někoho mohlo znamenat tzv. „casus belli" – důvod pro zahájení války. Předpokládáme však, že v pravý čas na sebe reakce světových médií nenechá čekat. Zatím se tedy všeobecně vyčkává.

Témata:  Ukrajina,  Rusko,  Ukrajinská krize