Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Účetní z Osvětimi si má odpykat čtyři roky za mřížemi

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim)
Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim)
Foto: Radek Sycha, EuroZprávy.cz

Berlín - Spolkový soudní dvůr v Karlsruhe pravomocně zamítl odvolání dozorce z Osvětimi Oskara Gröninga (95), ten by si tak měl odsedět čtyři roky za podíl na vraždách statisíců lidí. Vzhledem ke svému věku a chatrnému zdraví ale nakonec za mřížemi patrně neskončí.

Bývalého dobrovolníka jednotek SS Gröninga již loni poslal soud v severoněmeckém Lüneburgu na čtyři roky do vězení za napomáhání k vraždám 300 tisíc maďarských Židů, kteří zemřeli v Osvětimi v plynových komorách v období mezi květnem a červencem 1944.

Podle prokuratury i podle svého prohlášení se Gröning neúčastnil přímo násilností, pracoval prý pouze na odklízení zavazadel deportovaných vězňů a v evidenci. Média ho proto označují za osvětimského účetního.

Soud v Lüneburgu nakonec udělil Gröningovi vyšší než 3,5letý trest, který požadovala prokuratura. Podle soudu totiž dozorce dobrovolně přijal "bezpečnou úřednickou práci v mašinérii určené výhradně k zabíjení" lidských bytostí.

Prokuratura ale tehdy ještě před vynesením verdiktu uvedla, že až 22 měsíců z trestu by mohlo být jako kompenzace za průtahy považováno za odpykaných, neboť Gröninga bylo možné odsoudit již v rámci vyšetřování na přelomu 70. a 80. let. Tehdejší trestní řízení ale bylo zastaveno.

Témata:  Oskar Gröning Německo Osvětim

Související

Aktuálně se děje

21. června 2025 13:57

Řítí se USA do ekonomické krize? Muskova "odporná ohavnost" může Spojeným státům pořádně zavařit

Zákon o daňových škrtech, který právě projednává americký Senát, by mohl zvýšit veřejný dluh Spojených států o dalších 3 biliony dolarů. Prezident Donald Trump jej označuje za „velký a nádherný zákon“, zatímco jeho bývalý poradce Elon Musk ho nazval „odpornou ohavností“. Tento vývoj přichází v době, kdy už tak extrémně zadlužená americká ekonomika čelí rostoucí skepsi investorů a hrozbě ztráty důvěryhodnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Írán

USA se zapojily do války mezi Izraelem a Íránem. Co bude dál? Odborník načrtl tři možné scénáře vývoje

Vojenský útok Spojených států na tři jaderná zařízení Íránu – v Natanzu, Isfahánu a Fordu – zásadně změnil dynamiku blízkovýchodního konfliktu. Tímto krokem prezident Donald Trump fakticky zatáhl Spojené státy do války mezi Izraelem a Íránem, která vyeskalovala po útoku Hamásu na Izrael v říjnu 2023 a následných izraelských operacích proti Hizballáhu a režimu Bašára Asada v Sýrii.