Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německá ministrině chce otevřít armádu i pro cizince z EU. Strhla se vlna odporu

Bundeswehr, ilustrační fotografie
Bundeswehr, ilustrační fotografie
Foto: Bundeswehr

Berlín - Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová chce otevřít německou armádu (Bundeswehr) cizincům z členských států Evropské unie. Na svém návrhu trvá, ačkoli se proti němu vzedmul silný odpor.

Od založení bundeswehru před 61 lety mohou v jeho řadách sloužit pouze němečtí státní příslušníci. S prolomením této zásady počítá už takzvaná Bílá kniha ministerstva obrany, kterou v červenci schválila vláda premiérky Angely Merkelové.

"Bundeswehr zváží možnosti otevřít se občankám a občanům států Evropské unie jako vojačkám a vojákům," stojí v novém konceptu ministryně. Umožnění služby občanů jiných zemí EU v německé armádě je v souladu se snahou Leyenové více provázat evropské ozbrojené síly.

Ministerstvo obrany v květnu sdělilo, že je potřeba v následujících sedmi letech získat do armády dalších 14.300 vojáků. Bundeswehr jich má nyní 177.000. Leyenová je přesvědčená, že s její kádrovou strategií se z německé armády stane "moderní a atraktivní zaměstnavatel".

Témata:  Německá armáda Německo EU

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:43

Patří StarDance na ČT? Ředitel televize prozradil, jak to cítí

StarDance pozítří opět pokračuje a poběží ještě několik sobot, než poznáme vítěze této řady. Měla by být tou vůbec poslední? I takové názory někdy zaznívají. Česká televize je ale bytostně přesvědčena, že taková show do vysílání patří. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.