reklama

Před dvěma lety pro Merkelovou, která se o pozici předsedkyně CDU uchází již podeváté, hlasovalo 96,7 procenta delegátů.

Nikdo nepochybuje o tom, že se Merkelová na sjezdu v Essenu znovu stane předsedkyní křesťanských demokratů, které vede už od dubna 2000. Sledovat se tak bude především, kolik procent hlasů dostane od 1001 delegátů, z nichž někteří mají silné výhrady k její migrační politice. Pozorovatelé se víceméně shodují na tom, že jakýkoliv výsledek nad 90 procent bude pro političku úspěchem.

Naopak, pokud by pro Merkelovou hlasovalo výrazně méně delegátů, byl by to signál jak pro opozici, tak pro voliče, že o kancléřce, která se příští rok bude počtvrté ucházet o post na čele vlády, už otevřeně pochybují i její spolustraníci. Nadcházející volební kampaň přitom politička považuje za svou dosud nejtěžší.

Hlasy Merkelové může ubrat především její dosavadní migrační politika, letošní propady CDU v zemských volbách a vzestup Alternativy pro Německo (AfD), na kterou zatím křesťanští demokraté nenašli recept. Naopak pro dlouholetou kancléřku může být plusem mezinárodní politická situace po rozhodnutí o brexitu a vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Pro řadu straníků je nyní Merkelová vítaným symbolem stability CDU i spolkové republiky.

Hlasovat se naopak bude o návrhu vedení strany, který zdůrazňuje mimo jiné nutnost vyšších výdajů na bezpečnost, podporuje pokračování rozpočtové politiky bez deficitů nebo apeluje na respektování společných hodnot jako jsou svoboda, demokracie a vláda práva.

Programové diskuze mohou také naznačit, jestli by většina křesťanských demokratů po příštích volbách upřednostnila spíše pokračování velké koalice, nebo vládu se Zelenými a případně svobodnými demokraty. Alespoň v zákulisí se bude debatovat i o tom, kdo by se za několik let mohl stát nástupcem Merkelové.

Loading...
reklama