Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Europarlament schválil jednodušší mechanismus znovuzavedení vízové povinnosti

EU
EU
Foto: Pixabay

Štrasburk - Poslanci Evropského parlamentu schválili mechanismus, který umožní rychlejší a jednodušší znovuzavedení vízové povinnosti pro občany třetích zemí.

Posílení této takzvané záchranné brzdy bylo podmínkou, kterou si některé země stanovily, aby souhlasily se zrušením krátkodobých víz pro občany Ukrajiny a Gruzie.

Řada českých členů parlamentu dohodnutý mechanismus přivítala a vyzvala k urychlenému zavedení bezvízového styku s Ukrajinou a Gruzií. O něm by europoslanci mohli rozhodnout na počátku příštího roku.

Takzvaný suspenzivní mechanismus usnadní znovuzavedení vízové povinnosti v případě, pokud by výrazně narostl počet migrantů z některé ze třetích zemí či počet neodůvodněných žádostí o azyl.

Evropská komise nebo i jednotlivé členské země by spuštění záchranné brzdy mohly iniciovat také tehdy, pokud by dotyčná třetí země nespolupracovala při navracení svých občanů do vlasti nebo pokud by byl v některé unijní zemi ohrožen v souvislosti s občany dané třetí země veřejný pořádek či vnitřní bezpečnost. Pozastavit bezvízový styk by EU mohla nejprve na devět a posléze na dalších 18 měsíců.

Český europoslanec Petr Ježek (ANO) se jako zpravodaj své frakce liberálů a demokratů (ALDE) aktivně účastnil jednání o podobě mechanismu, která podle něj byla velmi tvrdá. Kvůli jejich složitosti nastalo i zdržení plánovaného zrušení víz pro Ukrajinu a Gruzii.

"Není to dobrý signál směrem na Ukrajinu a do dalších zemí," uvedl Ježek v rozhovoru s ČTK a ČRo. Obě země ale plní všechna potřebná kritéria a problém byl na straně EU, dodal. Ukrajinci přitom podle něj zrušení krátkodobých víz vnímají jako "morální vzpruhu, že Západ na ně nezapomíná". "Pokud se Západ nebude věnovat Ukrajině, tak se jí o to více bude věnovat Rusko," dodal Ježek.

Témata:  EU víza europoslanci

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.