Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Připravte plán pro případ války, vyzval Stockholm švédské regiony

Vlajka Švédska
Vlajka Švédska
Foto: Pixabay

Stockholm - Švédsko vyzvalo dopisem místní samosprávy po celé zemi, aby zintenzivnily pohotovostní plánování pro případ války. Uvádí to agentura Reuters s odvoláním na Úřad pro řešení nepředvídatelných událostí.

Švédsko, které není členem NATO, čelí zvýšenému napětí ve vztazích s Ruskem. Kraje dostaly pokyn na začátku tohoto týdne. „Plánování pro případ války od roku 2000 do značné míry chybělo. Nyní jsou nároky jiné a požadavky budou zpřísněny," vysvětlil vedoucí informačního oddělení úřadu Svante Werger.

V dopise se mimo jiné mluví o potřebě účasti představitelů měst na armádních cvičeních, zajištění bezpečné komunikace a kontrole nouzových úkrytů.

Severskou zemi i její sousedy zneklidnila ruská anexe Krymu, konflikt na východní Ukrajině i napětí mezi Ruskem a pobaltskými státy. Už minulý měsíc švédský ministr obrany Peter Hultqvist varoval, že se bezpečnostní situace dále zhoršuje. I proto navrhl obnovení všeobecné branné povinnosti, kterou Švédsko zrušilo před šesti lety.

Armáda také oficiálně oznámila, že Švédsko trvale rozmístilo vojáky na svém největším a strategicky významném ostrově Gotland v Baltském moři. Předtím v květnu švédský parlament schválil dohodu, která do této neutrální severské země umožní širší přístup Severoatlantické alianci pro vojenská cvičení nebo pro případ války v regionu.

Témata:  Švédsko Rusko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.