Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Krutá zima k užitku: Sněhová bouře ve Finsku zachránila tulení mláďata

Vlajka Finska
Vlajka Finska
Foto: Pixabay

Helsinky - Krutá zima, která s příchodem nového roku, přišla do střední a východní Evropy, má i svá pozitiva. Sněhová bouře, která o víkendu zasáhla Finsko, zachránila desítky letošních mláďat ohroženého poddruhu tuleně kroužkového u jezera Saimaa.

Jsou o tom podle finské televize YLE přesvědčeni vědci, neboť zmíněný poddruh pro přežití mláďat bezpodmínečně potřebuje dostatek sněhu, ve kterém si buduje doupata.

Kvůli malé sněhové pokrývce hrozilo, že mláďata, která se v letošní zimní sezoně narodí, se stanou snadným terčem predátorů. Odborníci odhadují, že uhynout by kvůli tomu mohla až polovina mláďat. Ačkoli nynější sněhové podmínky nejsou ideální, výhled na přežití je nyní o mnoho lepší, než tomu bylo před týdnem.

Ve hře jako záloha zůstává možnost navezení sněhu k jezeru z jiných regionů. "Pokud nebude dostatek sněhu, tak ho zajistí dobrovolníci, což znamená několik stovek lidí s lopatami," řekl biolog Jouni Koskela.

Loni na jaře populace tuleňů podle něj hranici čtyř set krátce překročila díky 80 mláďatům. "Se započítáním přirozeného úhynu, úhynu mláďat a úhynu kvůli zamotání do rybářských sítí tady máme pravděpodobně 370 až 380 jedinců," dodal.

Témata:  Finsko,  zvířata,  zima

Aktuálně se děje

26. září 2026 16:53

Ve vodě ve Středočeském kraji objevili olovo. Tisíce lidí ji nesmí pít ani z ní vařit

Středočeské vodárny podaly trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli nálezu nadlimitní koncentrace olova v pitné vodě. Nebezpečná látka byla objevena při kontrolních odběrech ve vodojemu v Odoleně Vodě. Lidé v zasažených lokalitách nesmějí vodu z vodovodu používat k pití ani k vaření. Omezení spotřeby by mohlo podle odhadů vodohospodářů trvat v lepším případě několik dnů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.