Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přestaňte pracovat? Lidem po čtyřicítce přemíra zaměstnání škodí, varují odborníci

Práce na pc, ilustrační fotografie
Práce na pc, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Řím - Pokud příliš pracujeme, výrazně klesne náš kognitivní výkon. S tímto odvážným tvrdzením nově přišel tým australských a japonských vědců. Podle nich slábne paměť, duševní činnost a schopnost uvažovat, a to s sebou nese i nižší produktivitu práce. Po čtyřicítce to postihuje každého, kdo pracuje více než 25 hodin týdně. Výsledky studie by mohly mít vliv na změnu pracovní doby.

Výsledky studie publikoval Institut aplikovaného ekonomického a sociálního výzkumu v Melbourne.

Podle vědců existuje komplexní vztah mezi prací a inteligencí: jestliže účastníci výzkumu pracovali méně než 25 hodin týdně, pak zřejmě jejich práce vedla ke zvyšování duševní kapacity, ale jakmile pracovali více než 25 hodin týdně, nastala rychle opačná situace.

"Práce zřejmě zpočátku mozkové buňky stimuluje. Na určitém stupni ale vstupuje do hry stres spojený s fyzickou a duševní prací a příznivý vliv práce začíná potírat. Příliš mnoho práce z hlediska kognitivních funkcí je horší, než když nepracujeme vůbec," citoval italský deník Corriere della Sera Colina McKenzieho z japonské Univerzity Keio.

Účinky práce u osob mladších čtyřiceti let mohou být méně zjevné. "Usuzuji, že schopnost obnovy mozku u mladších osob je různá," uvádí McKenzie. "Mladí lidé bývají odolnější proti účinkům dlouhých pracovních směn," dodává. Lidé starší čtyřiceti let jsou v takové fázi života, kdy se často musejí starat o malé děti nebo o staré rodiče. To jim dodává sociální roli zásadního významu a účinky intenzivní práce na jejich mozek jsou komplexnější.

V souvislosti se zvyšujícím se důchodovým věkem v celém světě výsledky studie naznačují, že pracujeme-li více a déle, nezvyšuje to naši produktivitu. Právě naopak: tři dny práce do týdne (25 hodin), čili částečný pracovní úvazek, se zdá být produktivnější volbou pro ty, kdo překročili čtyřicítku.

Zatímco v Itálii to zní jako kacířství, pro Švédy to je spíše potvrzením nového trendu. Některé firmy v této skandinávské zemi totiž experimentují se zavedením šestihodinové pracovní směny jako standardu.

Témata:  práce vědci firmy

Aktuálně se děje

7. září 2026 14:52

Minimální mzda se v Česku přiblíží 25 tisícům. Juchelka prozradil, co je cílem

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy