Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

24 tisíc uprchlíků se pokusilo dostat z Turecka do EU. Řecká policie je zastavila

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Řecká policie a armáda od soboty k pondělnímu večeru zabránily asi 24.000 pokusům o ilegální překročení hranice z Turecka migranty a zatkly kvůli tomu na 183 běženců. Do oblasti řecko-turecké hranice jedou dnes vrcholní představitelé EU, kteří se snaží řešit spor s Ankarou poté, co Turecko koncem minulého týdne přestalo bránit migrantům v odchodu dále do Evropy.

Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na řecké úřady. 

"Ilegálně nikdo hranice přecházet nebude, děláme jen svoji práci, řecké hranice jsou také hranice Evropy," řekl dnes řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, když dorazil do přístavního města Alexandrupoli nedaleko hranic s Tureckem. "Řecko se nenechá vydírat," dodal premiér s odkazem na tlak Ankary, která se otevřením své části hranice snaží přimět EU k další pomoci Turecku kvůli migrantům. Těch Turecko kvůli válce v Sýrii přijalo na 3,7 milionu.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo do sobotního večera k řecké hranici v Turecku nejméně 13.000 běženců. K dnešku jich tam bude více, ale spolehlivé údaje nejsou k dispozici. Turecké ministerstvo vnitra sice dnes uvedlo, že jich tam je 130.469. Atény ale Ankaru viní ze lživé kampaně.

Footage released by the Turkish government appears to show the Greek coast guard targeting a dinghy full of #migrants. pic.twitter.com/4evqe0vmJo

— euronews (@euronews) March 2, 2020

Řecko poslalo už v pátek na hranice více policistů i vojáky. Ti i za pomoci slzného plynu a vodních děl jen v noci na dnešek odvrátili více než 5000 pokusů o ilegální překročení hranic a 45 migrantů zatkli, uvedla dnes řecká média. Podle ní jsou zadržení Afghánci, Pákistánci, Maročané a Bangladéšané.

Napětí na turecko-řecké hranici se vyhrotilo poté, co ve čtvrtek večer Ankara oznámila, že už nebude bránit migrantům v odchodu do EU. Přestala tak dodržovat dohodu s Bruselem z roku 2016, v níž slíbila pomoci zastavit migrační vlnu do unie výměnou za finanční pomoc z Bruselu.

EU se nyní snaží přimět Ankaru, aby se k dodržování dohody vrátila. Do Turecka dnes míří šéf unijní diplomacie Josep Borrell a v pondělí s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem jednal bulharský premiér Bojko Borisov. Ten se podle serveru Euractiv snažil dojednat na pátek schůzku Erdogana, Mitsotakise, německé kancléřky Angely Merkelové a chorvatského premiéra Andreje Plenkoviče, jehož země nyní EU předsedá. Erdogan ale podle Borisova vyjádřil neochotu sedět u jednoho stolu s řeckým premiérem.

Po schůzce s Borisovem v pondělí Erdogan podle agentury Reuters také prohlásil, že odmítl další miliardu eur, kterou mu na pomoc se zvládáním migrace údajně nabídla Evropská unie. "Řekli nám: 'Pošleme vám miliardu eur.' Koho se snažíte oklamat? Už tyto peníze nechceme," řekl Erdogan.

Stejně jako řecká vláda kritizoval Erdogana kvůli nátlaku na EU rakouský kancléř Sebastian Kurz, který zároveň vyzval země EU, aby se společně postavily za Řecko. "Tohle není náhoda, to je organizované," řekl dnes Kurz novinářům ve Vídni. "Erdogan ty lidi používá jako zbraň k nátlaku na EU," dodal s tím, že pokud unie podlehne nátlaku Erdogana, čeká ji další migrační vlna. "A to bude konec volného pohybu osob v EU," varoval Kurz.

Témata:  uprchlíci Řecko EU Sebastian Kurz Recep Tayyip Erdogan

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.