Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

OSN varuje před hladomorem v Etiopii. Země potřebuje pomoc za 900 milionů dolarů

Americký dolar
Americký dolar
Foto: Pixmac

Addis Abeba - OSN varuje před hladomorem v Etiopii. Zemi už dva roky po sobě sužuje sucho, lidé tak brzy nebudou mít co jíst. V ohrožení jsou především pastevci.

Druhá nejvíce obydlená země subsaharské Afriky proto podle OSN potřebuje humanitární pomoc ve výši 900 milionů dolarů (22,7 miliard korun).

"Očekává se, že sucho na začátku roku 2017 především zasáhne chovy zvířat. Lidé budou dříve migrovat, úmrtnost bude vyšší a řadě pastevců hrozí extrémní podvýživa," uvedla ve zprávě organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Současná sucha zasáhla především pastevce na jihu země. Loni byl nedostatek jídla největší naopak na severu a na západě státu. Šlo o nejhorší sucha v zemi za posledních 50 let.

V roce 2016 získalo humanitární pomoc 18 milionů obyvatel. Více než polovinu finanční pomoci ve výši 1,7 miliard dolarů (42,8 miliardy korun) poskytla etiopská vláda.

Humanitární pomoc tak kromě Etiopie podle OSN potřebuje například sousední Keňa a Somálsko.

Témata:  Etiopie hladomor humanitární pomoc USD (americký dolar)

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.