Zásadní problém? Mezi rekruty IS ze Střední Asie je i specialista vycvičený Američany

Protože Střední Asii je věnována malá pozornost v západních médiích, není snadné objevit pro čtenáře spojení mezi primárně arabským hnutím IS a bývalými sovětskými zeměmi Střední Asie. IS však nachází v obyvatelích Kyrgyzstánu a Uzbekistánu velký taktický potenciál díky úzkým jazykovým a kulturním rysům, které sdílejí s Turky. Stávají se tak vhodnými kandidáty na útoky v Turecku. Tento charakter ale není jediným důvodem lákavosti Střední Asie pro IS. Jako i v jiných případech, i v tomto IS těží ze slabosti nerozvinutých států a tíživé sociální situace jejich obyvatel.

Důležitou úlohu v současné neschopnosti středoasijských států postarat se o své občany sehrál rozpad Sovětského svazu, kterého byly součástí. Ten vedl k poslední fázi afghánské občanské války a vypuknutí konfliktu v Tádžikistánu. Důsledkem těchto násilností bylo zplození Talibánu a méně známého Islámského hnutí Uzbekistánu (IMU). Cílem IMU bylo nahrazení režimu Karimova v Uzbekistánu islámským chalífátem, který by vládl z údolí Fergana. I přes úsilí středoasijských států- Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu a Turkmenistánu –jej zastavit omezením možnosti pohybu mezi republikami, IMU uskutečňoval nebezpečné nájezdy do Kyrgyzstánu ze základen v Tádžikistánu v letech 1999 a 2000. Byly to až americká vojska, která jej v rámci invaze do Afghánistánu dokázala účinněji zpacifikovat.

Nicméně, dědictví IMU zůstává. IMU stanovil precedens islámské alternativy k autoritářským režimům ve střední Asii a byl příčinou rostoucí represe islámu a politická opozice v regionu ze strany středoasijských autorit, tvrdí The National Interest. Událost, která ztělesňuje toto dědictví, je masakr v Andižanu v roce 2005. Uzbecká armáda tvrdě zasáhla do protestů, kterých se účastnili jak místní obyvatelé dožadující se lepšího vzdělání, pracovních míst a vládních služeb, tak i islámští protirežimní extremisté. Výsledkem bylo více než jeden tisíc mrtvých.

Zákaz všech islámských politických stran a organizací, jako je např. Hizb ut-Tahrir,, jejímž deklarovaným cílem je vytvoření mírumilovného chalífátu ve Střední Asii, donutila mnoho mladých středoasiatů připojit se k podzemním islamistickým organizací. Jejich muslimská rezistence ale má méně co do činění s náboženstvím a je především založena na beznaději, zoufalství a hněvu pociťovaných vůči despotické a neschopné vládě. Neúspěch středoasijských vlád přijít se skutečně účinnými politickými a hospodářskými reformami zahrnujících otevření dveře opozici – a to i té islámské - vytváří prostředí, ve kterém se ideologie IS může volně šířit.

Podle The National Interest klíčem k zastavení proudu rekrutů je zlepšení vzdělávání. Kdysi hrdý sovětský vzdělávací systém trpí nedostatečnou klasifikací špatně hodnocených a placených učitelů, nekvalitními a zastaralými materiály a systematickou korupcí. Důsledkem je horda nekvalifikovaným a špatně vzdělaných mladých lidí, kteří snadno podléhají vznosným slibům IS. Pouhé převedení značných výnosů z těžby přírodních zdrojů do vzdělání, např. ve formě zvýšení platu učitelů, by velice pomohlo zvrátit tuto situaci, domnívá se The National Interest.

Tvrdý přístup k islamistům následující sovětský vzorec vypořádání se s opozicí nepřináší příliš velké ovoce a může se naopak obrátit proti státům. Modern Diplomacy upozorňuje na případ plukovníka Gulmuroda Khalimova, šéfa policejních speciálních sil tádžikistánského ministerstva vnitra, který přeběhl v roce 2015 k IS. Jeho radikalizace byla možná ještě větším šokem pro USA než pro tádžické orgány, které nařídily okamžité vyšetřování jeho oddělení. USA trénovala Khalimova v pěti bojových školení v Americe i v Tádžikistánu. Po celou tu dobu byl Khalimov podroben pravidelným prověrkám. Klalimov se objevil na propagačním videu IS, na kterém v ruštině vyhrožuje tádžikistánským autoritám. „Poslouchejte, vy psy, prezidente a ministři, kdybyste jen věděli, kolik chlapců, našich bratří, jsou tady, čekající a toužící se vrátit a obnovit tam právo šaría."

Modern Diplomacy též poukazuje na nutnost věnovat pozornost ekonomické migraci středoasijských národů, díky které jsou snadným terčem pro IS. Až 20% Uzbekistánské populace pracuje v zahraničí, především v Rusku, a podobná čísla platí pro většinu zemí regionu. V Rusku je dobře vybudovaná extremistická síť, z které těží středoasijští extrémisté. Podobné sítě existují v případě Turecka. Je nutné tyto sítě pečlivě sledovat, nabádá Modern Diplomacy. Nicméně, zatím neexistuje příliš mnoho studií, které by zabývaly touto dynamikou.  

Témata:  Uzbekistán ,  Tádžikistán,  terorismus