Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Je NATO připraveno na válku? Byla zveřejněna znepokojující fakta

Summit NATO v Newportu, Velká Británie (4.-5. září 2014)
Summit NATO v Newportu, Velká Británie (4.-5. září 2014)
Foto: NATO

Jako mladý armádní důstojník působil Jürgen Bornemann v západoněmeckém Bundeswehru, se svou jednotkou strávil mnoho měsíců na základnách u pravděpodobných konfliktních zón blízko západoněmecké hranice s NDR. Jeho jednotka nebyla sama. „Celá divize byly přesunuty do západního Německa," vysvětluje pro server National Interest (NI) Bornemann, který se stal nadporučíkem a generálním ředitelem mezinárodního personálu NATO.

Podobná cvičení zahrnující desítky tisíc vojáků v potenciálně nebezpečných místech byla podle serveru hlavní složkou obranného plánování NATO spojeného se Studenou válkou. Ian Brzezinski, asistent ministra obrany v administrativě George W. Bushe k tomu řekl, že NATO po celé Evropě i za Atlantikem přemisťovalo až 50 tisíc vojáků. „Byla to demonstrace, ale také to byl způsob, jak se ujistit, že jsou kola vždy dobře namazaná,“ vysvětloval.

Ve srovnání s tím pak podle MI dnešní pohyby vojsk NATO vypadají spíše skromně. Cvičení jsou méně častá a obvykle zahrnují brigády o velikosti asi pět tisíc vojáků. „V roce 2015 jsme měli cvičení, které zahrnovalo třicet šest tisíc vojáků, ale trvalo dlouho, než se naplánovalo a došlo k němu pouze v Itálii, Portugalsku a Španělsku," upozornil Brzezinski. A jak Bornemann podotýká, za těch mnoho let, kdy nedocházelo k pravidelným velkým cvičením, důstojníci nevědí, jak takové akce organizovat. Často jim chybí i vybavení. Během studené války měly německé dráhy k dispozici tisíce železničních vozů pro dopravu Bundeswehru. Dnes už to tak není.

Stejně znepokojující je rychlost, s jakou mohou vojska postupovat. „Vysoký představitel NATO mi řekl: Někdy máme deset národy, které se účastní. Není to jen otázka počtu vojáků a vozidel. Musíme být schopni jít odkudkoliv kamkoliv. Je to velmi složité, ale během studené války všichni věděli, kudy se vydat,“ píše pro NI analytička Elisabeth Brawová. Dnes je prý také mnohem těžší předpovědět bojové zóny. „Nevíme, kde budeme zapotřebí, zatímco během studené války jsme přesně věděli, kde je nás třeba," řekl činitel NATO.

Velitelé NATO působící v době studené války také znali specifika každý most, železnici, silnici, tunel, letiště a přístav na území členských států NATO. Měli snadný přístup k informacím v Katalogu schopností aliance, pečlivě udržované encyklopedii, která podrobně popisovala každý kus infrastruktury, která by mohla být použita armádou. „Ale my jsme dávno Katalog schopnosti nechali stranou," vysvětluje činitel NATO. V důsledku toho, velitelé mají neúplné informace o infrastruktuře, kterou potřebují použít, aby přesunuli své jednotky. Ačkoli se mosty a železnice mohou zdát jako sekundární, logistika je pilířem jakéhokoliv vojenského cvičení, varuje NI.

Server také uvádí, že schopnosti nejnovějších členských států NATO nikdy do Katalogu přidány nebyly. „Některé z nich na mnoha místech obnovily svou infrastrukturu, ale třeba některé mosty v bývalých zemích Varšavské smlouvy budou pravděpodobně potřebovat upravit," uvedl zdroj z NATO. „Bavíme se tu až o sedmdesáti nebo osmdesáti tunách výzbroje, takže pak můžete mít problémy přes mosty přejet." I proto se v roce 2014 země NATO rozhodly, že se pokusí takový katalog opět vytvořit.

V posledních měsících aliance učinila zásadní pokrok v jiné oblasti: hraničních přechodech. Až do loňského roku totiž mnoho členských států NATO nevydalo automatické povolení ke vstupu aliančních vojsk na jejich území. Nyní už je tento problém vyřešen, píše server.

Přesto je NATO mnohem méně rychlé než Rusko, které je schopno nasadit desítky tisíc vojáků během několika dní, a má tu výhodu, že má velké vojenské základny nedaleko tří členských států NATO: Estonska, Lotyšska a Litvy. Naproti tomu nejlepší a největší ozbrojené jednotky NATO sídlí v západní Evropě, kde udržují slušnou vojenskou přítomnost například Spojené státy.

Právě rychlost v rozhodování NATO proto hraje klíčovou roli. Po skončení studené války bylo rozhodování o cvičeních NATO přesunulo z velitelů na civilní Severoatlantickou radu, která působí výrazně nearmádní rychlostí. Vojenští velitelé si dlouho byli vědomi problému způsobeného pomalým rozhodováním, ale političtí rozhodovatelé strkají své hlavy do písku, tvrdí Brzezinski. „Teď se to mění, ale mění se to dost rychle?" ptá se.

Jak podotýká server, tato otázka není jen na místě, ale je dokonce urgentní - vzhledem k energickému ruskému plánu cvičení a jeho vojenské modernizaci. „Ale kolik vojáků NATO doprovázených tanky a jiným zařízením by se mělo pohybovat po celé Evropě s cílem udržet kola namazaná, a jak často? Dostat se z pěti tisíc až na padesát tisíc neustále aktivních vojáků bude v krátkodobém horizontu téměř nemožné. „A Rusové by mohli uvažovat o velké eskalaci cvičení," varoval Bornemann. Letos se však nabízejí dobré příležitosti pro NATO, aby ukázalo zuby a rychlost. V září Rusko opět zorganizuje cvičení Zapad, tentokrát v západní části země. Do loňské akce Zapad bylo zapojeno 120.000 vojáků. „Co když NATO provede cvičení podobné velikosti ve stejnou dobu?“ dodává server.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance) Rusko armáda

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 21:07

ANO může dosáhnout na vlastní sněmovní většinu, ukazuje průzkum

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy