Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin opožděný start rakety označil za lajdáctví

Vladimir Putin, ruský prezident
Vladimir Putin, ruský prezident
Foto: kremlin.ru

Moskva - Podle informací listu Kommesant ruský prezident Vladimir Putin přísně pokáral šéfy kosmického programu za odložený první start na kosmodromu Vostočnyj.

Raketa Sojuz 2.1 měla z Vostočného jako první vesmírný aparát odletět v noci na středu SELČ, ale start byl na poslední chvíli o 24 hodin odložen. Podle posledních informací automatické zastavení přípravných operací způsobil signál o závadě palivového ventilu nosné rakety. Ventil byl ale údajně v pořádku, vadný byl kabel, který vyslal mylný signál o poruše.

Putin podle Kommersantu tuto skutečnost označil za lajdáctví. Důtku dostal vicepremiér Dmitrij Rogozin a přísnou důtku šéf kosmické agentury Roskosmos Igor Komarov. Potrestán byl i šéf podniku, který vadný kabel na kosmodrom dodal. Na druhý pokus raketa v noci na dnešek SELČ odletěla a Putin přítomné šéfy kosmického programu pochválil.

Start se podle dnešních zpráv přesto neobešel bez problémů. Roskosmos oznámil, že bylo zaznamenáno dvacet drobnějších poruch. Poškozena byla podle agentury Interfax i startovací rampa.

Témata:  Vladimír Putin Rusko Vostočnyj

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 12:01

Americká ostuda. Trumpův muž asi špatně pochopil, co navrhuje Putin

Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.