Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko hrozí Švédsku: Jestli vystoupíte z NATO, budeme jednat

Stockholm
Stockholm
Foto: Pixabay

Stockholm – Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro švédský list Dagens Nyheter Stockholm varoval, že pokud země vstoupí do Severoatlantické aliance, bude muset Rusko podniknout „nezbytná vojenská opatření“.

Moskva podle Lavrova na severní hranici podnikne nutná opatření v případě, že Švédsko vstoupí do NATO. „Každá země má právo rozhodnout, jak bude chránit svoji bezpečnost. Je ale třeba chápat, že když se vojenská infrastruktura přiblíží k hranicím Ruska, budeme samozřejmě muset přijmout nezbytná vojenská a technická opatření. Není v tom nic osobního, je to jen práce," cituje ministra server The Local.

Na otázku, jaká opatření by Rusko pravděpodobně zavedlo, ale odpovědět nechtěl. „To není moje práce, je to věc armády, ministerstva obrany a ruského generálního štábu. Když vidí, co se potenciálně děje na druhé straně našich hranic, pak vědí, jaké riziko hrozí a co mohou očekávat, když se NATO najednou rozhodne zastavit nás 'horkým' způsobem," vysvětloval.

Lavrov také obvinil Švédsko z ochlazení vztahů mezi oběma zeměmi po revoluci na Ukrajině a pádu proruského prezidenta Viktora Janukoviče. Rusko však prý zemi stále vidí jako dobrého souseda.

Témata:  Sergej Lavrov Švédsko NATO (Severoatlantická aliance) Rusko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 16:44

Nedožité narozeniny Josefa Laufera. Už dětství měl velmi netradiční

Život Josefa Laufera loni na jaře po čtyřletém boji se zdravotními potížemi vyhasl. Půlkulatých 85. narozenin se již nedožil. Dnes už by býval oslavil dokonce 86. narozeniny. Často se přitom zapomíná na poměrně exotický původ legendárního zpěváka. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.