reklama

Odškodnění bude Namibie požadovat mimo jiné za smrt domorodců, jejich zotročování, sexuální zneužívání nebo odcizení jejich půdy. Dosud žalobu podaly jen postižené kmeny Herero a Nama a namibijská vláda se jí vyhýbala. Nyní se chce připojit k žalobě, kterou zástupci kmenů podali ve Spojených státech. Informoval o tom deník The Namibian.

Císařské vojsko a osadníci v tehdejší Německé jihozápadní Africe podle odhadů způsobili v letech 1904 až 1907 smrt kolem 75.000 domorodců, když brutálně potlačili jejich povstání. Dnes Berlín připouští, že šlo o genocidu, odškodnění ale odmítá.

Hererové povstali začátkem roku 1904. Při potlačení povstání měly německé jednotky po nějakou dobu přikázáno nebrat žádná rukojmí. Část Hererů zase němečtí vojáci zahnali do pouště, kde je nechali zemřít hlady. Postup Němců podle nejčastějších odhadů přežilo asi 20.000 z původních 80.000 Hererů. Velká část z nich skončila v koncentračních táborech. Přeživší starší sedmi let museli na krku nosit kovovou známku s číslem.

Podobný osud potkal také kmen Nama, který povstal o něco později. Odhaduje se, že povstání přežila asi polovina z původních 30.000 členů kmene.