Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Národní plány na zvýšení výdajů budou k summitu NATO, říká Stoltenberg

Jens Stoltenberg, autor: Kjetil Ree
Jens Stoltenberg, autor: Kjetil Ree
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Brusel – Generální tajemník Severoatlantická aliance Jens Stoltenberg uvádí, že by se skupina měla do svého květnového summitu shodnout na konkrétní podobě národních plánů, které by členským zemím měly pomoci zvýšit jejich obranné výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vypracování takových plánů na schůzce jednoznačně požadoval nový americký ministr Rex Tillerson.

Stoltenberg to řekl novinářům v Bruselu po dnešním jednání aliančních ministrů zahraničí. Některé země, například Německo, ale žádají širší definici toho, co bude možné zahrnovat do sousloví „obranné výdaje". Podle Stoltenberga je ale například rozvojová pomoc či obnova po konfliktu sice potřebnou, ale od obrany oddělenou položkou.

Stoltenbergovi dává za pravdu i Tillerson. „Cílem na setkání v květnu musí být dohoda našich lídrů, že ke konci roku spojenci buď splní své závazky, nebo budou mít vytvořeny jasné plány s jednoznačnou formulací - včetně každoročních cílů - jak svým závazkům dostojí," řekl v projevu, jehož text zveřejnili američtí diplomaté při NATO.

Šéf NATO tvrdí, že záměr vytvořit konkrétní národní plány na zvyšování obranných výdajů nijak nemění dohodu členských zemí aliance z roku 2014 na summitu ve Walesu. Tehdy se státy dohodly zastavit propad v penězích na obranu a do deseti let se dostat na doporučovaná dvě procenta HDP.

Kromě USA, které platí okolo 70 procent aliančních peněz, překonávají podle dostupných čísel hranici dvou procent jen čtyři země - Británie, Estonsko, Polsko a Řecko. Rumunsko by se na tuto úroveň mělo dostal letos a Litva s Lotyšskem oznámily, že jí dosáhnou v příštím roce. Stoltenberg dnes připomněl, že v loňském roce poprvé za několik let statistiky ukázaly reálné zvýšení výdajů na obranu zemí NATO.

Na podrobné podobě plánů se podle generálního tajemníka aliance nyní pracuje. "Je teď brzy říkat něco přesného o tom, jak budou vypadat, definitivní rozhodnutí nepadlo," upozornil Stoltenberg. Podle něj by však měly mít tři pilíře - a kromě samotných investic by se měly týkat také rozvoje potřebných schopností a konkrétních závazků přispívat do aliančních operací a misí vojáky a technikou.

Podle německého ministra Siegmara Gabriela je dvouprocentní cíl nerealistický. „Myslím, že je zcela nerealistické předpokládat, že by Německo mohlo mít roční vojenský rozpočet přes 70 miliard eur (1,89 bilionu Kč). Neznám v Německu politika, který by věřil, že je to možné či vůbec žádoucí," citovala jej agentura DPA.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek po schůzce zdůraznil, že Tillerson byl na jednání velmi jednoznačný. Sestavení odpovídajícího národního plánu bude podle něj pro české ministerstvo obrany "docela tvrdý úkol". Německá pozice podle něj není nová, Gabriel dnes prý připomněl, že Berlín vydává výrazné prostředky na obnovu například v Iráku. Podobně se podle něj k věcí staví také Francie.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance) Jens Stoltenberg Lubomír Zaorálek

Aktuálně se děje

1. května 2024 10:11

Pozemní operace izraelské armády do Rafahu nevýslovnou katastrofou, varuje OSN

Pozemní operace izraelské armády ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy by byla "nevýslovnou katastrofou," prohlásil šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) Martin Griffiths. Uvedla to agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy