reklama

„Několik dní po krvavém incidentu bylo oznámeno, že policie zatkla hlavní podezřelé, ani po dvou letech však policie nedokázala určit všechny osoby zodpovědné za krveprolití," píše ukrajinský server uatoday.tv.

Server připomíná, že onen den začal pochodem fotbalových fanoušků a tamních občanů na podporu jednoty Ukrajiny. Organizátoři této akce podporovali revoluci na Majdanu. Při průchodem města však pochod narazil na „antimajdanské" demonstranty.

„Napětí mezi oběma skupinami rychle eskalovalo a brzy bylo vypáleno několik výstřelů. Policii se nepodařilo zastavit boje, které vyústily ve smrt šesti pro-ukrajinských aktivistů, z nich tři měli zemřít na následky střelby," shrnuje dění ukrajinský server.

Toto dění vyvrcholilo ve velké konfrontaci u budovy odborů, kde byly ruští aktivisté přemoženi příznivci Maidanu. Příznivci „antimajdanu" se ukryli v budově odborů, která byla následně za nejasných okolností zapálena. Zemřelo 42 lidí, někteří z nich byli upáleni zaživa, někteří zemřeli poté, co vyskočili z okna. 

Tyto události byly označeny za nejkrvavější a nejtragičtější události v Oděse za posledních 100 let. Město vyhlásilo třídenní smutek na počest těch, kteří ztratili své životy. Mnozí říkají, že konflikt ukázal neschopnost místní policie, která nedokázala obnovit pořádek. Objevila se však také obvinění, že bezpečnostní složky zůstaly během potyček úmyslně nečinné.

„Působení strážců zákona v Oděse bylo nechutné, možná dokonce kriminální," komentoval dění na Twitteru tehdejší ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov.

Vyšetřování

Vyšetřovatelé oznámili, že mezi zadrženými podezřelými bylo několik policistů. V čele tamní policie v té době stál Petro Lutsyuk, který byl také zatčen a obžalován. Zástupce náčelníka Dmytro Fuchedzhi byl prohlášen za hledaného, podařilo se mu však uprchnout z Ukrajiny, údajně našel útočiště v Ruskem okupované části Moldavska Podněstří.

Proběhlo velké vyšetřování. Podle jeho závěrů bylo krveprolití zorganizováno úmyslně. V červnu 2015, státní zástupce oznámil, že bylo kvůli nepokojům zadrženo 22 osob, 19 z nich patřilo k „antimajdanu" a tři k majdanským aktivistům. Dalších 13 se kvůli vyšetřování skrývá, oznámil generální prokurátor Volodymyr Huzyr v rozhovoru s ukrajinskými novináři.

Podle zveřejněné zprávy byl požár v budově odborových výsledek potyček. „Obě strany proti sobě používali hořlavé tekutiny, uvnitř budovy taky. To byl důvod, který způsobil požár," píše se ve zprávě. Nicméně o dva roky později vyšetřování stále probíhá. A to jak ze strany policie, tak i ze strany úřadu generálního prokurátora. Stále jsou prý shromažďovány důkazy a analyzována data.

Toto vyšetřování bylo opakovaně kritizováno mezinárodními skupinami pro lidská práva ze zahraničí. V listopadu 2015 Rada Evropy uvedla, že Kyjev nedosáhl žádného pokroku při určení všech osob zodpovědných za krveprolití. Odborníci uvedli, že státní zástupce selhal. Příslušné orgány podle mezinárodního panelu neprokázaly dostatečnou pečlivost a snahu iniciovat a sledovat vyšetřování, čímž bylo celé hledání vníků ohroženo.

Druhé výročí

Ukrajinci se připravují k uctění památky obětí událostí, soud v Oděse však zakázal jakékoliv masové demonstrace. Do města byly navíc povolány tři tisícovky členů Národní gardy. Úřady už varovaly, že zadrží všechny osoby, které na sobě budou mít kukly. Kromě toho budou ve městě instalovány detektory kovů.

Ukrajinští úředníci tato opatření hájí tím, že je třeba zabránit vypuknutí dalšího násilí mezi místními občany. Odborníci a aktivisté tvrdí, že napětí by mohlo uklidnit nalezení osob odpovědných za vraždy mnohem efektivněji, než jakýkoli ozbrojený strážce.

reklama