Erdogan se posmívá opozici, Turci ho přesto podporují, ukazují průzkumy

Dva průzkumy veřejného mínění, na které odkazuje agentura Reuters, ukazují, že Turkové pravděpodobně v nedělním referendu dají zelenou ústavním změnám, kterých se Evropská unie a celý Západ obávají.

Pokud by se referendum konalo dnes, 52 procent tureckých voličů by se přiklonilo na stranu Ano, ukazují výsledky průzkumu agentury Anar, která provedla osobní rozhovory s více než 4000 Turky. Průzkum dále ukázal, počet nerozhodnutých voličů klesl na 8 procent.

Další průzkum provedený volební společnosti Konsensus ukazuje, že Ano by zvolilo 51,2 procenta voličů. Průzkumu se zúčastnilo 2000 lidí ve 41 provinciích. Výsledky průzkumů se však vztahují pouze na voliče v Turecku, hlas přitom mohou odevzdat i Turci žijící v zahraničí. Podle pozorovatelů je většina z nich také nakloněna variantě Ano. 

Návrh posiluje prezidentskou roli mimo jiné zavedením práva vydávat dekrety. Prezident bude také moci vyhlašovat výjimečná opatření, jmenovat ministry a vysoké státní představitele nebo rozpustit parlament. Na druhé straně bude trestně odpovědný, zatímco dosud má imunitu týkající se všech trestných činů vyjma vlastizrady.

Rozšířil by se také počet členů parlamentu ze současných 550 na 600. Parlamentní volby se mají konat po pěti letech, nikoli jako dosud po čtyřech, a to současně s prezidentskými. Minimální věk pro získání poslaneckého mandátu se sníží ze současných 25 na 18 let.

Erdogan a jeho stoupenci tvrdí, že reforma vrátí zemi stabilitu. S tím ale nesouhlasí opozice. Levicová Lidová republikánská strana (CHP) a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) připravované změny označují za upevňování autoritářského režimu. Změna podle kritiků oslabuje parlament, protože poslanci budou nově moci dohlížet na ministry a vládu pouze formou písemných prohlášení; interpelace budou zrušeny.

Erdogan strávil většinu své nedávné kampaně útočením na hlavu hlavní opoziční strany CHP, která bojuje proti ústavním změnám. Prezident obvinil předsedu strany Kemala Kilicdaroglua ze lží. V úterý se Erdogan posmíval opozičnímu vůdci kvůli tomu, že prohrál posledních sedm voleb. „Lidé vás nemají rádi, nepřijali vás. Pravda je prostá,“ řekl Erdogan při setkání se studenty vysokých škol.

Svůj hlas v referendu mohou odevzdat všechny plnoleté osoby s tureckým občanstvím. Jen v Německu žije podle odhadů asi 1,5 milionu lidí s tureckým občanstvím, další statisíce pak žijí v dalších západoevropských zemích. Turci žijící v zahraničí již v referendu hlasovali během uplynulých čtrnácti dnů.

Výsledek referenda může negativně ovlivnit vztahy mezi Ankarou a Evropou, které jsou už nyní vyhrocené. Turečtí politici se před referendem pokoušeli oslovit tureckou menšinu žijící v Evropě, ale Nizozemsko a Německo takové mítinky na svém území zrušily. Erdogan toto počínání označil za nacistické metody, za což si od Německa a stejně tak od unijních představitelů vysloužil kritiku.

Erdogan také mluví o tom, že Turecko může uspořádat ještě další plebiscit, ve kterém by voliči rozhodli, zda chtějí s Evropskou unií pokračovat v přístupových rozhovorech. Evropská komise již uvedla, že v případě schválení ústavní novely znovu posoudí status Turecka jako kandidátské země ucházející se o vstup do EU.

Témata:  Turecko,  Recep Tayyip Erdogan,  EU