Oslo - Ačkoli Norsko slíbilo, že tamní sociálka Barnevernet změní metody a přístup k rodinám cizinců, z úřadu jde stále strach. V roce 2014 bylo odebráno rodičům 1665 dětí, z toho 424 matkám narozeným v cizině.
"Když někdo zaklepe na dveře, děti mají strach. Bojí se, že si pro ně zase někdo přijde," vypráví nejistou norštinou Jaquline.
Kromě pedagogické pomoci rodičům, kteří mají potíže s výchovou, neváhá Norsko v případě vážného selhání péče nebo výchovných metod považovaných za příliš násilné odebírat děti z rodin. Odtud pramení nedorozumění s etnickými menšinami, kterých se tato opatření, označovaná některými za "státní únos", často týkají.
Jaquline a její manžel Joe Joseph, kteří pocházejí ze Srí Lanky, přišli o své děti bez jakéhokoli varování 14. listopadu 2011 v Bergenu, druhém největším norském městě. Místo toho, aby se ten den jako obvykle vrátili ze školy, byli dvě dívky ve věku osm a 12 let a šestiletý chlapec s okamžitou platností umístěni do náhradní péče. Stalo se tak po anonymním udání, že v rodině dochází k násilí. Norské zákony zakazují tělesné tresty, včetně naplácání na zadek.
"Barnevernet má sklon dávat všechny cizince do jednoho pytle. Protože nejsme Norové, bijeme podle něj všechny naše děti holemi nebo pásky," říká Jaquline.
Na konci soudního maratonu byli rodiče podmíněně odsouzeni k 15 dnům vězení kvůli fackám. Soud označil tyto činy za čistě "kulturní odlišnost" a napravitelné chování a nařídil, aby dvě nejmladší děti byly postupně vráceny rodičům. Šest měsíců po vynesení verdiktu opustili manželé v obavách z úřadu Barnevernet se svými dvěma dětmi spěšně Bergen a usadili se v Oslu. Za sebou nechali dům i zaměstnání. "Museli jsme unést vlastní děti," vysvětluje otec.
"Říká se, že rodičům z řad cizinců bereme děti, protože chceme zvýšit genetickou rozmanitost obyvatelstva. Když tohle čtu, stahuje se mi žaludek," řekl Kai-Morten Terning, státní tajemník ministerstva pro děti a rovnost. "Některé kritiky by neměly zůstat nepovšimnuty, ale další jsou prostě vymyšlené."
Přesto asi stovka profesionálů (advokáti, psychologové, sociální pracovníci) napsala loni otevřený dopis, v němž Barnevernet označuje za "nefunkční organizaci, která je zodpovědná za mnohá chybná rozhodnutí s vážnými důsledky".
Vztahy mezi Norskem a Indií dlouhodobě kalí případ indického páru, který tvrdí, že mu byly odebrány děti kvůli tomu, že se u nich doma jedlo rukama a rodina spala v jedné posteli. "Otázka nezní jenom, jestli děti sedí na židli nebo ne či jestli jedí rukama či ne. Nejčastěji jde o to, že v Norsku je nezákonné dítě bít nebo fackovat, zatímco v jiných kulturách to tak nemusí být," vysvětluje pod podmínkou anonymity jedna zaměstnankyně sociální služby Barnevernet.
Témata: Norsko, Barnevernet, děti
Související
18. září 2024 21:42
2. září 2024 18:20
31. srpna 2024 19:02
28. května 2024 15:53
23. května 2024 14:46
1. února 2024 20:07
