Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Syřané si chemické zbraně ponechali, tvrdí ministr obrany USA Mattis

Muž v zasažené oblasti chemickou zbraní, ilustrační fotografie
Muž v zasažené oblasti chemickou zbraní, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Jeruzalém - Režim syrského prezidenta Bašára Asada si nepochybně ponechal ve výzbroji chemické zbraně. Dnes to po jednání s izraelským ministrem obrany Avigdorem Liebermanem prohlásil jeho americký protějšek James Mattis.

Západní země viní Damašek z odpovědnosti za útok sarinem na město Chán Šajchún v severosyrské provincii Idlib, kde na počátku dubna zemřelo přes 80 lidí.

"V mezinárodním společenství nemůže být pochyb o tom, že si Sýrie podržela chemické zbraně v rozporu s dohodou a svým prohlášením, že se veškerého arzenálu zbavila," řekl Mattis podle agentury Reuters.

Syrský režim se po chemickém útoku u Damašku v roce 2013 dohodl na zlikvidování své vojenské chemické výzbroje. Asi 1300 tun těchto látek bylo pak ze Sýrie pod dohledem Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) vyvezeno a zničeno.

Ve středu AP s odvoláním na nejmenovaného představitele izraelského ministerstva obrany napsala, že Damašek má k dispozici až tři tuny chemických zbraní.

V reakci na chemický útok ve městě Chán Šajchún provedla americká armáda odvetný nálet na syrskou leteckou základnu, odkud byl podle USA chemický úder veden.

Témata:  James Mattis Syrská krize plynový útok v syrském Idlibu USA chemické zbraně

Aktuálně se děje

22. září 2026 8:28

ČNB vydala speciální pětitisícikorunu. Zájemci ji ode dneška mohou mít

Česká národní banka (ČNB) v úterý vydala pětitisícovou bankovku se speciálním přítiskem, která připomíná sté výročí zahájení činnosti Národní banky Československé, první samostatné centrální banky Československa. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie.

Komentář

Německé volby zajímají celou Evropu. Problém má i euro

Jedním z poražených německých zemských voleb je vedle CDU kancléře Friedricha Merze také euro. Výsledky zvyšují politickou rizikovou přirážku, kterou budou investoři v příštích měsících požadovat při držbě evropských aktiv. Přitom měnový kurz může být jedním z hlavních „ventilů“, jimiž se toto rostoucí politické riziko projeví.