Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Je možné se probudit v průběhu operace? Žena prožila na sále noční můru

Lékaři
Lékaři
Foto: Pixabay

Většina pacientů, které čeká nějaké operace, má větší strach z narkózy než ze zákroku samotného. Děsivá je pro mnohé představa, že se z narkózy už neprobudí – a nebo že se naopak probudí příliš brzy. Britka Sarah Thomasová popisuje svůj otřesný zážitek, kdy se probrala přímo na operačním sále.

Třiadvacetiletá Britka z Londýna absolvovala poměrně rutinní odstranění mandlí. To, co se stalo na sále, ale tak běžné rozhodně nebylo. Problém nastal ve chvíli, kdy na ženu přestala působit anestetika.

Sarah tvrdí, že byla doslova v „těžké agónii, když se uprostřed své operace probrala". Pro server Daily Mail vysvětluje, že byla natolik paralyzována bolestí, že na své utrpení nebyla schopna upozornit lékaře.

„První věc, kterou jsem cítila, byla bolest na pravé straně krku, kde jsem byla ošetřována laserem. Byla jsem v těžké agónii a bolest byla všechno, co jsem cítila,“ vzpomíná na otřesné chvíle žena. „Slyšela jsem laser a šum, jak se pracovníci pohybovali všude kolem. Vzhledem k bolesti jsem věděla, kde jsem a že jsem se probudila.“

„V hlavě jsem křičela a snažila jsem se pohnout, ale nebyl žádný způsob, jak bych naznačila, že jsem vzhůru,“ vysvětluje. Tělem hýbat nemohla a její oči byly zavřené, takže personál nemohl poznat, že se něco děje.

Následovalo trýznivých 15 minut, než Sarah slyšela sestru říkat: „Myslím, že se probudila.“ A o 30 sekund později už znovu spala. To se stalo v roce 2013, o své zkušenosti ale žena promluvila až o tři roky později. Doslova uvedla, že se její noční můra stala skutečností.

Po zákroku musela opustit práci v kadeřnickém salonu, protože trpí posttraumatickou stresovou a těžkými záchvaty paniky. Částečně jí pomohli odborníci, přesto má ale dodnes problémy se spánkem a často se jí ve snech vrací vzpomínky na tuto traumatickou událost.

„Vzpomínám si na pocit, že jsem uvězněna ve svém vlastním těle, a na bolest,‘ říká. „Jindy sním, že jsem zpátky na operačním sále, ale dívám se na sebe z ptačí perspektivy.“

Před touto operací už podstoupila několik zákroků, a když jí lékaři řekli, že půjde o rutinní zákrok, neměla strach. Vše bylo nejprve v pořádku a anestetika působila. Přístroj, který měl pípáním upozornit, kdyby klesla hladina anestetika, se však porouchal, a tak nikdo na sále nevěděl, že se Sarah začala probouzet. Řekla, že anestezioložka za ní potom přišla a ptala se, jestli se skutečně probudila nebo jestli se jí to zdálo.

Po operaci jí prý bylo dobře, takže se vrátila domů a dokonce si dala jídlo z KFC. „Mozek je inteligentní a zablokoval trauma,“ vysvětluje. Pak se ale objevily problémy se spánkem a nemoci. Začaly přicházet záchvaty paniky a vzpomínky na operaci. Po odchodu z práce dokonce skončila na antidepresivech.

Sarah proto požádala, aby byla její operace prověřena a potvrdilo se, že kvůli poruše přístroje anestetikum vyprchalo příliš brzy. Od té doby dostala jako náhradu 22 tisíc liber (700 tisíc korun). Za to je prý sice vděčná, dodala ale, že „žádné množství peněz nemůže kompenzovat to, čím si prošla“.

Podle lékařů jsou takové případy neobvyklé, přesto se ale asi v jednom z 19 tisíc případů pacient při operaci probudí.

Témata:  operace zdraví Velká Británie lékaři

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.