Le Penová může volby otočit? Podívejte se, jakým způsobem může vyhrát

Le Penová svou kampaň postavila na nekompromisním výběru mezi cestou globalizace, vůči které se vymezuje, a cestou „ekonomického patriotismu“, jehož je zastánkyní. Problémem je, že její členské voličstvo si pod tím nedokáže nic konkrétního představit. Pracující třída, z které se rekrutuje nejvíce jejích voličů, si pod tím nejčastěji představují návrat k systému kontrol a rovnováhy Francouzské republiky. Že voliči se s takovýmto programem moc neztotožňují, ukázal výsledek prvního kola prezidentských voleb, ve kterém Le Penová dostala o několik procent méně hlasů než se předpokládalo (její výsledek byl 21%).

Podle Politica by se Le Penová měla soustředit na mnohem jednoduší zprávu, a to, že je ochránkyní Francie. Podle Bertranda Dutheil de la Rochère, hlavního poradce kampaně, je to je velice jednoduchá myšlenka, která dokáže oslovit levou i pravou stranu voličstva. „Je to stejná zpráva jako předtím - ale jednodušší. A hovoří ke všem, protože Francouzi chtějí být především státem chráněni před konkurencí, před terorismem a masovou migrací.“

Tato jednoduchá zpráva je podobné protekcionismu, který zastával bývalý prezident Nicolas Sarkozy během svého neúspěšného tažení na znovuzvolení do úřadu během roku 2012. Podle Politica to není náhoda. Sarkozy je stále velmi populární mezi konzervativním voličstvem, zvláště na jihu. Tyto voliči volili v prvním kole pro Francoise Fillona, ale raději by si na jeho místě představovali právě Sarkozyho. Le Penová přebírá mnohé ze Sarkyhozyho kampaně, aby se stala přitažlivou pro tento segment voličstva. Jako Sarkozy např. navrhuje ozbrojení policistů, kteří by měli mít právo na případné hrozby střílet dřív, než mohou se stát nebezpečnými.

Konzervativní příznivci Sarkozyho pro ni mohou být velkým přínosem. Pouhá stylizace do Sarkozyho ale nestačí na jejich získání. Jakkoliv jim Le Penová může být v mnoha bodech svého programu sympatická, nemusí jí chtít podpořit z jednoduchého důvodů – bojí se „Frexitu“, který by mohl znehodnotit jejich majetek. Le Penová si to uvědomuje a proto zmírnila svoji euroskeptickou rétoriku. Aby uklidnila a získala na svou stranu tyto váhavé konzervativce, jmenovala jako potenciálního premiéra nezávislého konzervativce Nicolasa Dupont-Aignana, který nikdy nepřijal myšlenkou Frexitu za svou.

Taktika koncentrovaného útoku

Zatímco konzervativní voličstvo se snaží mermomocí získat, u toho levicového si Le Penová přeje, aby raději k volbám nešlo. Uvědomuje si, že z tohoto voličského spektra nemá šanci získat moc procent hlasů. Jen 15% voličů, kteří v prvním kole hlasovali pro ultra levicového kandidáta Jean-Luce Mélenchona, plánuje v posledním kole dát hlas Le Penové. Samotný Mélenchon nabádá své voliče, aby jí nedali vůbec žádný hlas.

Pro Le Penovou naštěstí tento segment voličstva neplane nadšením ani pro jejího konkurenta. Asi 36% Mélenchonových příznivců je nerozhodnutých a nepřeje si v zásadě ani Le Penovou ani Macrona za prezidenta. Strategií Le Penové je tento počet zvýšit, aby, když si je nedokáže na svoji stranu získat ona, tak ať je nezíská ani její konkurent. Proto „zvedla stavidla“ nenávistivého odporu vůči Macronovi, kterého posměšně tituluje jako „narcistického" bankéře a odporného kapitalisty vedoucího válku proti pracujícím, co je produktem nepopulárního prezidenta Françoise Hollande. Tuto taktiku koncentrované kritiky a nenávisti využil s úspěchem Trump a Le Penová jej chce následovat. Podle fyzika Renche Sergeho Galama, který předpověděl vítězství Trumpa, tato technika může být efektivní. Podle Galama má Le Penová větší šanci na vítězství, než jí připisují průzkumy.

Le Penové v této formě kampaně pomáhá jakákoliv chyba, kterou Macron udělá. Jednu udělal hned poté, co zjistil výsledky prvního kola voleb. Jeho triumfální večeře v luxusní restauraci mu rozhodně nevynesla ovace mezi pracujícím lidem stiženém obavami z ekonomického vývoje země. Le Penová též může využít Macronovu neochotu pokusit se zabránit odchodu přesunu továrny značky Whirlpool do Polska. Le Penová tyto příklady může snadno využít k vykreslení Macrona jako „obyčejným“ pracujícím lidem vzdáleného bankéře, který se na rozdíl od ní nestará o jejich potřeby.

Ani toto vše ale nemusí stačit. Le Penová se tak modlí, aby se uskutečnila některá nepředvídatelná událost, která by odehnala voliče od Macrona. Útok hackerů, kteří získali množství materiálu ze zákulisí Macronovi kampaně, by mohl být takovýmto impulzem. Francouzská média mají zakázáno tyto materiály zveřejnit, oficiálně proto, aby to neovlivnilo francouzské volby. Toto mlčení ale může paradoxně ovlivnit francouzské volby mnohem víc než zveřejnění podle zpráv médií údajně nudných údajů o administrativních, každodenních záležitostech politické kampaně. Dnes se uvidí, zda-li tato taktika médií nahrála do karet Macronovi nebo Le Penové.

Témata:  Marine Le Pen,  Francie,  volby ve Francii 1